Dotazy k zkonu 137/2006 Sb.

Otázky a odpovědi

RTS, a.s. se dlouhodobě zabývá zadáváním veřejných zakázek. Při této činnosti se setkáváme s řadou dotazů. Na této straně naleznete nejčastější otázky, se kterými jste se na nás obrátili za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb.

 

Dotazy podle kategorií

• » Obecná ustanovení, základní pojmy (75 otázek)
• » Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (16 otázek)
• » Zadávací dokumentace a technické podmínky (36 otázek)
• » Kvalifikace dodavatelů (64 otázek)
• » Nabídky (podání, posouzení a hodnocení) (58 otázek)
• » Otevírání obálek (10 otázek)
• » Ukončení zadávacího řízení (24 otázek)
• » Námitky (6 otázek)
• » Ostatní (nezařazené) (49 otázek)

 

Dotazy z kategorie: Obecn ustanoven, zkladn pojmy

 

Zadávání staveb bez prováděcího projektu |  04.11.2014

Zvažujeme zadání veřejné zakázky na stavební práce za využití § 44 odst. 5 ZVZ, tedy formou „design & build“. Z dostupných zdrojů jsme zjistili, že zadávání veřejných zakázek tímto způsobem je v České republice dosud velice ojedinělou záležitostí a tudíž se nám ani nepodařilo nikde získat podrobnější informace nebo metodiku obsahující „nějaký“ návod, jak v tomto případě postupovat. Hledali jsme i na stránkách stavební on-line, MMR, a nic, co by nám pomohlo jsme nenašli. Dokonce jsme získali pochybnost o tom, zda je možné veřejné zakázky v ČR tímto způsobem zadávat, a to zejména s ohledem na platnou vyhlášku č. 230/2012 Máte prosím Vás zkušenost se zadáváním VZ tímto způsobem. Můžeme Vás poprosit o Váš názor na zadávání veřejných zakázek způsobem „design & build“ a zároveň i informaci, zda je za stávajících právních podmínek vůbec možné veřejné zakázky na stavební práce touto formou zadávat??? Nevíte, zda existuje nějaká metodická příručka?? Chceme se v procesu zadávacího řízení a následně při realizaci veřejné zakázky vyvarovat zbytečných chyb. Také je naším cílem, aby nám tento způsob realizace přinesl všemi očekávaný užitek.

Zákon v oblasti veřejných zakázek na stavební práce, které zadavatel zadává včetně zpracování projektové dokumentace, nemá mnoho jasných a konkrétních ustanovení. Na jedné straně stojí povinnost zadavatele jednoznačně vymezit předmět veřejné zakázky a umožnit dodavatelům podat obsahově shodné nabídky a straně druhé možnost zadavatele předávat pro zpracování nabídky pouze omezené podklady.

V případě, že zadavatel poskytuje dodavatelům projektovou dokumentaci pro provedení stavby, včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb, má zaručeno, že podané nabídky budou obsahově shodné a porovnatelné.
V případě, kdy je předáván pro zpracování nabídky popis výkonu a funkce, neexistuje žádný právní předpis (obdoba vyhlášky 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr), který by určoval obsah a formu takového popisu. Je pak na dodavateli, aby zpracoval nabídku podle svých odborných zkušeností. To může být problém i pro budoucí případné vícepráce. Vzhledem k výše popsaným rizikům a minimálním praktickým zkušenostem s touto formou zadávání, použití tohoto postupu zejména u významných veřejných zakázek na stavební práce nedoporučujeme.

Závěr:
Z hlediska zákona 137/2012 Sb. není pochyb o tom, že je možné stavební práce zadávat:
a) Podle § 44 odst. 4, tedy na základě PD pro provádění stavby a soupisu prací s výkazem výměr, nebo
b) podle § 44 odst. 5, tedy včetně projektové dokumentace formou stanovení požadavků na funkci nebo výkon.
Pro variantu a) se používají popisy podle Cenové soustavy (např. CS RTS), které se obvykle používají pro sestavení soupisu prací
Pro variantu b) nejsou žádné podmínky, kromě jedné zásadní, že tímto musí být předmět zakázky vymezen v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.

Změna subdodvatele v průběhu plnění veřejné zakázky |  07.02.2014

Problematika, kterou řešíme, se již týká realizace prací na základě ukončeného výběrového řízení a specifikoval bych ji tímto dotazem:
Může si firma, která vyhrála výběrové řízení, zvolit jako subdodavatele jiného účastníka toho samého výběrového řízení? Samotným zadáním není volba subdodavatelů nijak omezena. Vítěz výběrového řízení prokazoval splnění části kvalifikace prostřednictvím jiného subdodavatele (tento mu odmítl práce realizovat). Zvolený, nový subdodavatel (neúspěšný účastník výběru) předmětnou část kvalifikace splňuje.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách řeší kvalifikaci dodavatelů, která se vztahuje k vlastnímu podání nabídek. V tomto případě nemůže subdodavatel, který jinému dodavateli prokazoval část kvalifikace podat sám nebo společně s jiným nabídku, jinak je jeho nabídka vyřazena. Pokud již byl vybrán dodavatel a s ním má být či již je uzavřena smlouva, pak podle vyhlášky 231/2012 Sb., je povinností zadavatele, aby obchodní podmínky obsahovaly podmínky pro změnu subdodavatele, prostřednictvím kterého zhotovitel prokazoval v zadávacím řízení kvalifikaci (viz § 5 písmeno a) citované vyhlášky). Je třeba postupovat podle obchodních podmínek. Obecně lze však říci, že změna subdodavatele možná je, bez ohledu na to, zda nový subdodavatel byl či nebyl účastníkem stejného zadávacího řízení.

Závaznost předběžného oznámení |  26.08.2013

Máme vyhlášeno předběžné oznámení veřejné zakázky v otevřeném nadlimitním řízení – Vybavení počítačů, veřejná zakázka je rozdělena na 5 částí financováno z operačních projektů EU- finanční objem byl předběžně oznámen ve Věstníku veřejných zakázek. Nyní se jeví, že 1 část veřejné zakázky nebude vyhlášena. Budou vyhlášeny v Oznámení o zakázce ve Věstníku veřejných zakázek pouze 4 části této veřejné zakázky. Není to v rozporu se ZVZ? Celkový finanční objem bude menší, než byl avizován v předběžném oznámení.

Vazba mezi oznámením předběžných informací a vlastním zadávacím řízením na veřejnou zakázku není zákonem nijak blíže vymezena. Je logické, že od doby uveřejnění předběžného oznámení může dojít ke změně uveřejněných údajů (např. předpokládané hodnoty). Jak má zadavatel postupovat v takovém případě, zákon neřeší a je třeba se zaměřit na účel uveřejnění předběžných informací. Jejich úkolem je dát ve známost, že určitý zadavatel hodlá v budoucnu zadávat veřejnou zakázku. Dojde-li od doby vyhlášení ke změně uveřejněných údajů (např. ve změně počtu částí VZ) je potřeba zvážit, zda takováto změna může mít vliv na účast dodavatele či nikoliv. V praxi se vyskytují oba názory, tedy, že je třeba uveřejnit nové opravné předběžné oznámení s novou 30ti denní lhůtou pro uveřejnění vlastního oznámení o zahájení zadávacího řízení, ale i názor, že takováto změna nemá vliv na vlastní oznámení, protože to všechny údaje k zakázce upřesní a je tedy možné na základě původního předběžného oznámení zadávací řízení zahájit. V zájmu právní jistoty zadavatele doporučujeme (zejména jsou-li k úhradě VZ použity dotace), aby zadavatel opětovně uveřejnil formou opravného předběžného oznámení změnu údajů proti původnímu vyhlášení a opětovně od doby odeslání opravného předběžného oznámení k uveřejnění počítal lhůtu pro zahájení zadávacího řízení. Je to dle našeho názoru dosti alibistické, ale kontrolní orgány mají k procesu zadávání velmi specifický přístup a je zbytečné zavdat nějakou příčinu k negaci postupu zadavatele.

Dodávka či stavební práce  |  21.08.2013

Nyní budeme vypisovat veřejnou zakázku na stavební práce (výtlak z vrtu a nový vrt), kde nám značnou část zakázky tvoří technologie (zhruba 7 mil. Kč bez DPH), stavební práce cca 11 mil. Kč bez DPH – mohu vypsat jako podlimitní veřejnou zakázku, když technologie by již byla v režimu nadlimitní veřejné zakázky?

Veřejnou zakázkou na stavební práce je dle ustanovení § 9 zákona rovněž veřejná zakázka na provedení stavebních prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona. Pro takovou veřejnou zakázku na stavební práce není důležitý poměr mezi stavební a technologickou částí stavby. V příloze č. 3 lze pod položkou 45.12 nalézt průzkumné vrty a jádrové vrty, takže Vaše zakázka je veřejnou zakázkou na stavební práce, bez ohledu na hodnotu technologie, pokud tato je nezbytná k provedení stavby a jejímu následnému fungování.

Účast vyloučeného uchazeče na plnění veřejné zakázky |  23.05.2013

Jedná se mi o to, zda je přípustné, aby na realizaci stavby – veřejné zakázce – kterou jsme vyhráli, byl naším subdodavatelem neúspěšný uchazeč o VZ, který byl vyloučen ze zadávacího řízení. Nejde o prokazování kvalifikace ale přímo o realizaci. Jsem přesvědčen, že je to v pořádku a neúspěšný uchazeč může být mým subdodavatelem v realizaci této zakázky, nejsem si vědom žádného takového omezení, které by vyplývalo ze zákona o VZ. Zadavatel má k tomu připomínky a my bychom potřebovali předložit fundovanou odpověď k této skutečnosti.

Zákon o veřejných zakázkách se k otázce subdodavatelů v průběhu realizace nevyjadřuje. Ve vztahu k subdodavatelům dodavatele (uchazeče) upravuje pouze otázku pro případné prokazování kvalifikace prostřednictvím subdodavatele a vymezuje právo zadavatele, aby pro některé části veřejné zakázky věcně omezil jejich provádění subdodavatelem. Pokud nastane situace, že vybraný dodavatel v průběhu provádění veřejné zakázky hodlá využít subdodavatele a uvažované subdodavatelské plnění nebylo zadávacími podmínkami zakázáno, pak je věci obchodní politiky dodavatele, kterého subdodavatele k poskytnutí plnění využije. Nic nebrání v tom, aby se subdodavatelem stala i osoba, která se sama příslušného zadávacího řízení účastnila (bez ohledu na to, jak v zadávacím řízení tato osoba dopadla).

Sčítání veřejných zakázek |  17.05.2013

Dobrý den, ráda bych využila možnosti položit Vám dotaz týkající se zadávání veřejných zakázek, respektive dělení předmětu veřejné zakázky. V otázkách a odpovědích se zabýváte § 13 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen „zákon“), ale ten řeší služby a dodávky. Můj dotaz směřuje k § 13 odst. 3 zákona a týká se VZ na stavební práce.
Zadavatel je oprávněn stanovit či vydefinovat předmět veřejné zakázky (požadované plnění) dle vlastního rozhodnutí; je však vždy povinen dodržet pravidlo zákazu dělení předmětu veřejné zakázky dle § 13 odst. 3 zákona, pokud by v důsledku toho došlo ke snížené předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v § 12 zákona. S tím souvisí i můj dotaz, co je možné považovat za jedinou veřejnou zakázku. Veřejný zadavatel zadává v rámci jednoho kraje výstavby polních cest, které slouží ke zpřístupnění pozemků a to v různých katastrálních územích. Jednotlivé polní cesty jsou různé délky, šíře, skládají se z různých konstrukčních vrstev dle návrhu vozovky tzn. jednotlivé položky soupisu prací, služeb a dodávek nejsou totožné, každá stavba je více méně jedinečná. I když členění soupisu prací obsahuje obdobné části jako jsou zemní práce, vodorovné konstrukce, komunikace atd. Je nutno pohlížet na výstavbu těchto polních cest jako na jedinou podlimitní veřejnou zakázku (v součtu za účetní období nepřekročí limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce), jako na jeden předmět plnění, když jsou zadávány během jednoho účetního období jedním zadavatelem? Může zadavatel využít zjednodušené podlimitní řízení, když předpokládaná hodnota některých polních cest nedosahuje 10 mil. Kč bez DPH nebo musí sčítat předpokládané hodnoty a zadávat vše v otevřeném řízení buď jednotlivě nebo jako veřejnou zakázku dělenou v souladu s § 98 zákona na části?

Dobrý den,
přesné, jednoznačné a srozumitelné vymezení pojmu veřejná zakázka zákon neobsahuje, což vede k různorodým výkladům popsaným v dotazu. Následkem tohoto právně nejistého stavu je pak náhled některých kontrolních orgánů, podle kterého se mají předpokládané hodnoty obdobných zakázek v jednom místě a v jednom účetním období sčítat a zadavatelé mají při jejich zadání postupovat podle limitu příslušejícímu tomuto součtu. K obdobnému závěru dospěl i soud, když posuzoval více samostatných veřejných zakázek malého rozsahu na poskytnutí právních služeb, zadané jedním zadavatelem (ústřední orgán), na jednom místě (území ČR) a v jednom čase (v rozmezí asi 4 měsíců) a rozhodl, že šlo o jednu veřejnou zakázku, uměle rozdělenou.
Pro stavební práce ale platí ustanovení § 9 zákona, podle kterého je veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je zhotovení stavby), která je výsledkem stavebních nebo montážních prací a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci. Výstavba určité komunikace, schopné samostatně plnit svoji funkci, je stavbou ve smyslu stavebního zákona a je tedy, dle výše popsané definice veřejnou zakázkou. Pak každá taková stavba je veřejnou zakázkou a zadává se podle finančního limitu, který jí přísluší. Tento názor podporuje i ustanovení § 13 odstavec 8 zákona, který hovoří o sčítání předpokládaných hodnot, ale jen v souvislosti s veřejnými zakázkami na služby a na dodávky, nikoliv na stavební práce. Bohužel musíme konstatovat, že názory na sčítání zakázek se hodně liší a je možné, že výklad jiných osob bude jiný a povede až k extrémním závěrům, jaké jsou naznačeny v dotazu.

Zrušení veřejné zakázky malého rozsahu |  07.05.2013

Může zadavatel kdykoliv zrušit výběrové řízení na zakázku malého rozsahu, tedy i v případě, že proběhlo? Může být důvodem ke zrušení nízký počet uchazečů i v případě, že byly otevřeny obálky? Může být důvodem ke zrušení neakceptovatelná cena, i když nebyla zadáním limitována?

Zrušení zadávacího řízení je možné za podmínek, které definuje zákon v ustanovení § 84. U veřejných zakázek malého rozsahu (VZMR) však platí (§ 18 odstavec 5 zákona), že zadavatel není povinen zadávat podle zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6. U veřejných zakázek malého rozsahu může tedy zadavatel zadávací řízení zrušit i z jiných důvodů, než jsou prezentovány v § 84 zákona. Protože je však zadavatel povinen dodržovat zásadu transparentnosti, měl by si právo na zrušení vyhradit v zadávacích podmínkách. Dobu možného zrušení zadávacího řízení definuje zákon do doby podpisu smlouvy (tedy i dle zákona v době po podání nabídek) a u VZMR lze právo na zrušení chápat obdobně. Tedy kdykoliv do doby uzavření příslušné smlouvy. Jak již bylo popsáno výše je u VZMR možným důvodem zrušení finanční náročnost (tedy výše nabízené ceny přesahuje možnosti zadavatele) i malý počet podaných nabídek, pokud je tento stav dle zadavatele příčinou nekonkurenčního prostředí

Změna v předběžném oznámení |  07.05.2013

Může být předmět VZ v předběžném oznámení na profilu zadavatele jiný než potom v zadávací dokumentaci? Nebo musejí být shodné?

Účelem předběžného oznámení je poskytnout informací dodavatelům o tom, že určitý zadavatel bude v budoucnu zadávat určitou veřejnou zakázku. Veřejná zakázka mimo jiné definována i svým předmětem. Pokud by zadavatel zadával veřejnou zakázku s jiným předmětem (byť shodného názvu), než původně uvažoval v předběžném oznámení, mohlo by dojít k situaci, že dodavatel, na základě předběžných informací původně svoji účast v zadávacím řízení nepředpokládal a zakázku dále nesleduje, ale po změně předmětu veřejné zakázky je pro něj zakázka vhodná a mohl by se zúčastnit. Je tedy zřejmé, že změna předmětu veřejné zakázky je podstatnou změnou a má vliv na okruh potencionálních dodavatelů, takže změnu předmětu veřejné zakázky akceptovat nelze. Zákon nemá popsány okolnosti pro změny v předběžných informacích a u každé takové změny (v rámci následného zadávacího řízení) je třeba, aby zadavatel posoudil, nakolik taková změna může ovlivnit rozhodování dodavatele. Na druhou stranu jde o předběžné oznámení, které zadavatel uveřejňuje v době, kdy nemá ujasněny všechny detaily budoucího zadávacího řízení je možné, že dojde k určitým změnám proti předběžnému oznámení (např. nově stanovená předpokládaná hodnota před zahájením zadávacího řízení). Je třeba každou změnu či odchylku posuzovat individuálně.

Uveřejňování smluv a seznamu subdodavatelů na profilu zadavatele |  11.03.2013

Musíme předkládat zadavateli seznam subdodavatelů u zakázek, které byly zahájeny před 1.4. 2012 (SOD byla podepsána po tomto datu)? Dále jak si vyložit § 147a odst. 5 písm. b) - dodavatel předloží seznam subdodavatelů 28. února u zakázek jejichž plnění přesahuje 1 rok. Konkrétně to po nás chtějí u zakázek které začali na podzim 2012 a budou pokračovat do léta 2013.?

Podle ustanovení § 147 a) odstavec 5 platí, že dodavatel předloží zadavateli seznam subdodavatelů nejpozději do 60 dnů od splnění smlouvy nebo 28. února následujícího kalendářního roku v případě, že plnění smlouvy přesahuje 1 rok. Povinnost předkládat seznam subdodavatelů se vztahuje na všechny veřejné zakázky, jejichž plnění nebylo dokončeno do 1.4.2012 (tedy byly splněny nebo budou splněny po 1.4.2012). U zakázek, které byly dokončeny v období od 1.4.2012 do 28.2.2013 platí, že seznam subdodavatelů musí být předložen do 60 dnů ode dne splnění. U veřejných zakázek dokončených po 28.2.2013 je třeba prověřit, jak dlouho trvá plnění příslušné smlouvy a trvá-li déle než rok, pak bylo třeba zadavateli předložit seznam subdodavatelů do 28.2.2013 a v zájmu právní jistoty dodavatele i následně do 60 dnů ode dne splnění veřejné zakázky. Není totiž vyloučeno, že od 28.2.2013 do doby splnění veřejné zakázky se tento seznam může lišit. Netrvá-i plnění smlouvy u veřejné zakázky dokončené po 28.2.2013 déle než rok, postačí, pokud dodavatel předloží seznam subdodavatelů pouze do 60 dnů ode dne splnění veřejné zakázky. Vznik povinnosti předložit seznam subdodavatelů není vázán na datum uzavření smlouvy na veřejnou zakázku ani na datum zahájení plnění veřejné zakázky, ale na datum splnění veřejné zakázky, bylo-li splnění po 1.4.2012 pak povinnost předkládat seznam subdodavatelů dodavateli vznikla.

Zrušení části veřejné zakázky |  11.03.2013

Obracím se na Vás s dotazem. Týká se veřejné zakázky dělené na části. Pokud nastanou u jedné z částí okolnosti popsané v zákoně, pro které je možné nebo nutné veřejnou zakázku zrušit, dá se zrušit pouze jedna její část nebo je nutné zrušit celé zadávací řízení? Co se týče administrativy - vyhotovují se veškeré protokoly pro každou část jednotlivě?

Podle ustanovení § 99 odstavec 1 zákona zadavatel může rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky. Pokud tak zadavatel učiní, musí vzít na vědomí, že zákon v mnoha ustanoveních nepopisuje, jak má zadavatel přesně postupovat v případě veřejné zakázky dělené na části. S tímto rizikem musí zadavatel počítat již v době, kdy se rozhoduje zakázku na části dělit. Zadavateli však pomáhá ustanovení § 99 odstavec 3 zákona, podle kterého se vztahují ustanovení zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li ze zákona jinak. Toto ustanovení dává odpověď i na položený dotaz, je-li třeba zrušit, je možné zrušit jen tu část, kde nastaly důvody pro zrušení a ostatní části dokončit. Administrativní úkony je třeba činit s ohledem na jednotlivé části veřejné zakázky. Tedy popsat které části se provedený úkon týká, a to buď v samostatném protokolu nebo v souhrnném, kde jsou části veřejné zakázky a úkony k nim se vztahující popsány.

Doba trvání platnosti rámcové smlouvy |  26.02.2013

Dobrý den,
obracím se na Vás s dotazem ohledně trvání rámcové smlouvy dle § 89 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách a vlivu jejího zániku na trvání a platnost dílčích smluv uzavřených na jejím základě. Pokud již platnost rámcové smlouvy vyprší, jak je to s dílčími smlouvami - jejich platnost je také automaticky ukončena, i když byly uzavřeny ještě za doby platnosti a účinnosti rámcové smlouvy?

Podle § 89 odstavec 5 zákona platí, že doba trvání rámcové smlouvy nesmí být delší než 4 roky, pokud je rámcová smlouva uzavřena veřejným zadavatelem, s výjimkou případů, kdy je delší doba trvání odůvodněna objektivními příčinami vztahujícími se zejména k předmětu rámcové smlouvy. Zákonné omezení se tedy vztahuje pouze na vlastní rámcovou smlouvu. Následné veřejné zakázky, které jsou zadávány na základě rámcové smlouvy, mohou být zadány jen za trvání rámcové smlouvy. Vlastní plnění veřejných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy probíhá na základě samostatných procesů, jejichž výsledkem je smlouva mezi zadavatelem a účastníkem rámcové smlouvy a pro plnění takové veřejné zakázky tedy platí čas sjednaný smlouvou na plnění veřejné zakázky. Rozhodné je, aby taková smlouva na plnění veřejné zakázky byla uzavřena v souladu s rámcovou smlouvou a za doby trvání rámcové smlouvy.

Výjimka ze zákona pro společnosti, kde má zadavatel výlučná majetková práva |  20.02.2013

Dobrý den, chtěla bych vás požádat o názor na uplatnění §18 odst. e) zákona o veřejných zakázkách. Veřejný zadavatel zřídil společnost, která zajišťuje svou činností jeho potřeby. Zadavatel resp. zřizovatel této společnosti splňuje podmínky pro uplatnění uvedeného ustanovení zákona tj. zadavatel má ve společnosti výlučná majetková práva, společnost vykonává převážnou část své činnosti ve prospěch veřejného zadavatele resp. zřizovatele. Mohou uvedené ustanovení zákona uplatnit při zadávání veřejných zakázek s předmětem plnění, který je v souladu s předmětem činností společnosti také příspěvkové organizace zřízené stejným veřejným zadavatelem tj. např. školy, školky, apod.?

Podle § 18 odstavec 1 písmeno e) zákona platí, že Zadavatel není povinen zadávat podle zákona veřejné zakázky, jestliže jejich předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací veřejnému zadavateli osobou, která vykonává podstatnou část své činnosti ve prospěch tohoto veřejného zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva; veřejný zadavatel má výlučná majetková práva v určité osobě, zejména pokud disponuje sám veškerými hlasovacími právy plynoucími z účasti v takové osobě, nebo pokud taková osoba má právo hospodařit s majetkem veřejného zadavatele, nemá vlastní majetek a výlučně veřejný zadavatel vykonává kontrolu nad hospodařením takové osoby. Pokud tedy nastala situace, kdy veřejný zadavatel je současně zřizovatelem příspěvkové organizace v níž má výlučná majetková práva a zadává veřejnou zakázku na služby, dodávky či stavební práce, které může dle zvláštního právního předpisu vykonávat i veřejným zadavatelem zřízená příspěvková organizace a tato příspěvková organizace vykonává převážnou část své činnosti (z hlediska právní jistoty alespoň 90%) ve prospěch veřejného zadavatele, pak takovouto veřejnou zakázku nemusí veřejný zadavatel zadávat postupy dle zákona o veřejných zakázkách, ale může uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky s touto svoji příspěvkovou organizací (tzv. „z volné ruky“). V pozici řádného hospodáře by však měl veřejný zadavatel dbát na to, aby cena sjednaná za splnění veřejné zakázky byla ve výši obvyklé v daném místě a čase.

Uveřejnění rámcové smlouvy na profilu zadavatele |  08.02.2013

Dobrý den,
prosíme o odpověď pro případ plnění dle rámcové smlouvy. V jakém okamžiku vzniká zhotoviteli povinnost předložit seznam subdodavatelů objednateli (zadavateli) dle §147a. Po ukončení jednotlivého plnění dle prováděcí smlouvy zadané podle rámcové smlouvy nebo až za celou rámcovou smlouvu? Nebo za každý kalendářní rok pokud je rámcová smlouva uzavřena na dobu delší než 1 rok?
Zadavatel dle metodiky MMR k vyhlášce o uveřejňování by měl zveřejnit všechny smlouvy pro zakázky zadané dle rámcové smlouvy. Chápeme správně, že pak ke každé dílčí zakázce (prováděcí smlouvě dle rámcové smlouvy) by měl vznikat i seznam subdodavatelů dle podmínek zákona o VZ nebo postačí za každý kalendářní rok, je-li rámcová smlouva delší než 1 rok. Pro vysvětlení jedná se o rámcovou smlouvu na stavební práce, kde na jednotlivá díla (stavební práce) probíhá „minitendr“ a následně je uzavřena prováděcí smlouva o dílo.
Děkuji za odpověď.

Podle ustanovení §147a odstavec 1 zákona platí, že veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Povinnost zadavatele k uveřejňování na profilu se tedy vztahuje k veřejné zakázce.
Byla-li na uzavřena mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli rámcová smlouva, pak každé dílčí plnění dle této smlouvy je samostatnou veřejnou zakázku (viz např. ustanovení § 89 odstavec 6 zákona), která je zadávána specifickým postupem dle zákona.
Veřejnou zakázkou je tedy v tomto případě ono dílčí plnění („minitendr“) a k němu se vztahuje povinnost uveřejňovat smlouvu, seznam subdodavatelů a skutečně uhrazenou cenu ve lhůtách stanovených zákonem. Přitom jde o specifickou formu zadávání, kde podle našeho názoru je nutné (alespoň v zájmu právní jistoty zadavatele) uveřejňovat všechna tato dílčí plnění bez ohledu na to, zda jejich hodnota přesáhla nebo nepřesáhla 500.000,- Kč.
Protože zákon není u rámcové smlouvy zcela jednoznačný, lze doporučit, aby zadavatel i v rámci zadávacího řízení na rámcovou smlouvu postupoval v intencích zákona jako pro veřejnou zakázku, tedy aby na profilu zadavatele uveřejňoval vše co mu zákon ukládá, tj. text rámcové smlouvy, a k tomuto uveřejnění poté každoročně do 31. 3. zveřejňoval součet hodnot všech splněných zakázek zadaných na základě rámcové smlouvy v předchozím roce (tedy skutečně uhrazenou cenu) a seznam subdodavatelů, pokud v součtu všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy splní zákonnou podmínku, že jim bylo uhrazeno více jak 10% (popřípadě 5%) z hodnoty všech veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové smlouvy v daném kalendářním roce. Při tomto postupu by zadavateli neměl nikdo nic vytknout, a to ani při různém výkladu zákona. Uveřejňování se sice stane u rámcové smlouvy komplikovaným procesem, ale bude naplněn smysl zákona, tj. zpřístupnění všech relevantních informací veřejné kontrole.

Rozsah a struktura odůvodnění účelnosti veřejné zakázky |  18.09.2012

Podle § 86 v Předběžném oznámení (PO)zadavatel odůvodní účelnost VZ v rozsahu § 1 vyhlášky 232/2012 u nadl. a podl.VZ. Poté do tří dnů od uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení podle § 156 uveřejní k odůvodnění účelnosti pouze změny ?? v odůvodnění oproti uvedeným skutečnostem v PO a popis rizik dle § 2 písm. b) vyhlášky 132/2012, tj. pokud se nic nezměnilo v odůvodnění účelnosti uvedeném v PO, tak k odůvodnění účelnosti dle § 156 odst. 1 písm. a)í zadavatel na profilu zveřejní pouze popis rizik ?? A musí konstatovat, že se nic nezměnilo v odůvodnění účinnosti proti PO nebo nemusí na to nijak reagovat ? Za Váš názor děkuji

Dobrý den, rozsah a strukturu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky popisuje vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 232/2012 Sb., ze které vyplývá, že v rámci odůvodnění veřejné zakázky, jehož je odůvodnění účelnosti součástí, zadavatel popisuje a odůvodňuje pouze změny proti odůvodnění účelnosti definovaného v Předběžném oznámení a tyto změny doplní o popis rizik. Ve stejném duchu je koncipován formulář, který je přílohou zmíněné vyhlášky. Za vhodný postup lze doporučit, pokud zadavatel v odůvodnění veřejné zakázky v odůvodnění účelnosti, kde nedošlo ke změnám proti předchozímu odůvodnění popíše shodné odůvodnění jako v předběžném oznámení a doplní popis rizik (bohužel netušíme co tím zákonodárce myslel). Není v rozporu se zákonem, pokud do příslušného sloupce formuláře zadavatel doplní větu „Změny v odůvodnění účelnosti nenastaly“.

Závaznost údajů v předběžném oznámení |  18.09.2012

Dobrý den, prosím o Váš názor, zda předmět plnění popsaný v Předběžném oznámení může být v následném Oznámení o zakázce zúžený a zda v případě, že veřejná zakázka byla Předběžně oznámena,ale poté bylo rozhodnuto ji nerealizovat – zda se musí tato skutečnost nějakým způsobem oznamovat ? Děkuji za odpověď.

Dobrý den, podle ustanovení § 86 odstavec 1 zákona je povinností veřejného zadavatele uveřejnit formou předběžného oznámení nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky. Veřejný zadavatel je oprávněn zahájit zadávací řízení nejdříve 1 měsíc od odeslání předběžného oznámení. Cílem tohoto ustanovení je poskytnout potenciálním dodavatelům předběžnou informaci o tom, jaké veřejné zakázky veřejní zadavatelé připravují a umožnit jim přípravu na vlastní zadávací řízení v dostatečném časovém předstihu. Jak již z názvu vyplývá, jde o uveřejnění předběžných, tedy nikoliv závazných a úplných informací o zadávacím řízení. Pokud tedy dojde v průběhu přípravy zadávacího řízení k situaci, kdy dojde ke změně předmětu veřejné zakázky (předpokládá se změna v rozsahu předmětu nikoliv jeho záměna), pak takováto změna není důvodem rušení původního oznámení a uveřejnění nového. Jde stále o tutéž veřejnou zakázku, jež již byla předběžně oznámena, u které došlo k upřesnění rozsahu předmětu veřejné zakázky. Nic však zadavateli nebrání v použití opravného formuláře Předběžného oznámení, kde upřesnění popíše. Lhůta pro možné zahájení zadávacího řízení se ale v takovém případě počítá od původního předběžného oznámení. Uveřejnění předběžného oznámení nezakládá povinnost zadavatele následně veřejnou zakázku zadat., ale zakládá jeho právo zahájit ve stanovené lhůtě. Pokud tedy zadavatel zadávání veřejné zakázky nezahájí, nečiní v této věci žádné další kroky. V rámci formulářů Věstníku veřejných zakázek není žádný, kterým by bylo možné předběžné oznámení zrušit.

Nemožnost doručení rozhodnutí uchazeči |  25.07.2012

jsme veřejný zadavatel a zadávali jsem podlimitní veřejnou zakázku na služby. Chtěli bychom se zeptat, jak postupovat v případě, když jeden z neúspěšných uchazečů odmítá převzít dopis s „Oznámením o výběru nejvhodnější nabídky“, který byl uchazeči zaslán Poštou s oznámením o doručení? Z důvodu přidělení dotace a času, do kdy musí být projekt realizován nás zajímá 15denní lhůta pro odvolání ode dne doručení dopisu s oznámením o vběru nejvhodnější nabídky. Podobný dotaz jsme na Vašem portálu našli, a tak by nás zajímalo, jestli nový zákon tento problém již neřeší?

před lety jsme uvedli, že podle našeho názoru lze pro tuto situaci použít podpůrně pravidla o doručování dle správního řádu. Nicméně zkušenosti s činností kontrolních orgánů (zejména poskytovatelů dotace) nás donutily změnit původní odpověď. Nejedná se o konkrétní zkušenost při řešení této situace, nicméně na základě zkušeností s jejich činností, bychom si dále nedovolili použít fikci doručení. Odpověď na váš dotaz: Účelem oznámení o výběru nejvhodnější nabídky je informovat dodavatele o výsledku zadávacího řízení a poskytnout mu základní informace o důvodech tohoto rozhodnutí zadavatele. Protože proti každému takovému úkonu zadavatele (každému rozhodnutí) musí mít ten, jehož se týká právo podat námitky, je třeba aby bylo oznámení o rozhodnutí doručeno každému dotčenému uchazeči. S úmyslným zdržováním nebo nepřebíráním zásilek zákon nepočítá, ale v praxi se občas vyskytne. Zadavatel sou povinnost danou mu § 81 zákona splnil, protože odeslal oznámení o rozhodnutí zadavatele, ale tomu dodavateli, kterému nebylo doručeno nezačala běžet lhůta pro podání námitek a na tomto zákonném právu nemůže být zkrácen. Protože institut náhradního doručení není u poštovních zásilek zasílaných v zadávacím řízení definován, musí zadavatel použít jiný způsob doručování písemností, nejlépe datové schránky.

Dodržování vnitřních směrnic u zakázek malého rozsahu |  09.05.2012

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak se postupuje u veřejné zakázky malého rozsahu, kdy se nepostupuje podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Obec má vnitřní směrnici, která upravuje postup zadávání těchto zakázek. Zajímalo by mě, zda se musí naše obec striktně držet této vnitřní směrnice. Ve směrnici je totiž uvedeno, že zadavatel výzvu zveřejní i na internetových stránkách obce. Ve dvou případech nám výběrové řízení na zakázku malého rozsahu zpracovávala soukromá firma a ke zveřejnění výzvy tedy nedošlo. Má se i tato firma držet naší směrnice? Jak vůbec máme postupovat u zveřejňování těchto zakázek?

zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje v ustanovení § 18 odstavec 6 možnost, že zadavatel není povinen zadávat podle tohoto zákona veřejné zakázky malého rozsahu; veřejný zadavatel je však povinen dodržet zásady uvedené v § 6. Zadavatel si tedy zvolí pro zadání veřejné zakázky malého rozsahu jakýkoliv postup, který není v rozporu se zásadami transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. Pokud zadavatel vydal organizační směrnici upravující postup pracovníků zadavatele při zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, pak by měl podle této směrnice postupovat. Zveřejnění zakázky malého rozsahu je zvýšením transparentnosti zadávacího řízení, ale není u veřejných zakázek malého rozsahu podmínkou. Je vhodné, ale nikoliv nezbytné. V současné právní úpravě zadávání veřejných zakázek je skoro jisté, že zadavatel bude mít nebo již má zřízen Profil zadavatele, kterýž je nejvhodnějším místem pro zveřejňování, protože zde jsou veřejné zakázky v určitém systému a formě na jednom místě a potencionální dodavatelé by je zde nejspíše hledali. Pracuje-li pro zadavatele jiná osoba ve funkci administrátora veřejné zakázky, může po ní zadavatel požadovat zveřejnění zahájení zadávacího řízení (výzvu k podání nabídky) podle vnitřního předpisu zadavatele. Nesmí být ale v žádném případě opomenuta zákonná povinnost zadavatele uveřejňovat na profilu zadavatele text uzavřené smlouvy i na veřejné zakázky malého rozsahu, pokud jejich cena ve smlouvě přesáhla 500.000,- Kč.

Složení jistoty minoritním účastníkem sdružení |  07.05.2012

Pro účast ve veřejné zakázce je založeno sdružení dvou uchazečů o tuto zakázku (majoritní 80%, minoritní 20%), kdy účast minoritního uchazeče je nezbytná pro splnění ekonomických kvalifikačních předpokladů pro plnění zakázky. Zadavatel požaduje jak složení jistoty za podání nabídky, tak příslib bankovních záruk za provedení předmětu plnění a za kvalitu předmětu plnění již do nabídky. Náš dotaz zní, zda může minoritní člen sdružení (20%) vyřídit tyto záruky svým jménem a vystupovat jako nositel těchto záruk v nabídkovém řízení ( se zohledněním, že ze smlouvy o sdružení plyne společný a nerozdílný závazek z plnění zakázky a s ní souvisejících povinností pro všechny účastníky sdružení) nebo musí být jejich nositelem majoritní člen sdružení vzhledem k převažující výši podílu na zakázce . Sdružení jako takové nemá právní subjektivitu, předpokládáme tedy, že záruky by měly být vázány na konkrétního člena sdružení.

vnitřní struktura „sdružení“ je věcí účastníků sdružení. Účelem jistoty za společnou nabídku více dodavatelů je zabezpečit, aby tito účastníci později nezměnili nebo nezrušili svoji nabídku nebo neodmítli podepsat smlouvu, budou-li vybráni. Vzhledem k tomu, že sdružení nemá právní subjektivitu, musí být jistota poskytnuta konkrétním dodavatelem. Zákon neupravuje způsob poskytnutí jistoty v případě společné nabídky (taková úprava by byla nadbytečná). Poskytnutí jistoty zákon vztahuje na uchazeče (dodavatele, který podal nabídku) a v případě společné nabídky se všichni tito dodavatelé považují za jednoho uchazeče. Je tedy jedno, který z nich poskytne zadavateli jistotou za nabídku a jak se následně vypořádá s ostatními účastníky sdružení.

Veřejný zadavatel v pozici dodavatele |  05.05.2012

Zadávacího řízení podle 137/2006 (např. otevřeného řízení) se bude účastnit dodavatel, který je sám v postavení veřejného zadavatele. Aby mohl plnit nabídku, potřebuje z faktických důvodů subdodavatele. Otázka zní, jestli si toho subdodavatele také musí vysoutěžit postupem dle 137/2006, resp. zda musí uskutečnit zadávací řízení, ve kterém subdodavatele vybere a teprve poté ho může uvést v nabídce jako subdodavatele. Podotázka - pokud by ten dodavatel dodával něco v běžném obchodním styku (mimo režim 137/2006), musel by si subdodavatele opatřovat postupem dle 137/2006? Podle mého názoru odpověď přímo souvisí s tím, jestli se úplatné poskytnutí dodávek, služeb či stavebních prací dle § 7 vztahuje i na případy, kdy to dodavatel vlatně nechce pro sebe, ale potřebuje to jako subdodávku do soutěže dle 137/2006.

podstatou problému je skutečně definice veřejné zakázky, kde zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách stanoví, že „Veřejnou zakázkou je zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací.“. Zákon v pojetí veřejné zakázky nijak nerozlišuje účel zakázky ani postavení veřejného zadavatele. Uzavření smlouvy mezi veřejným zadavatelem jako dodavatelem a jeho subdodavatelem a úplatná smlouva o subdodávce tak naplňuje všechny znaky veřejné zakázky a ač je to zcela nelogické a systémově nesprávné, je veřejný zadavatel povinen postupovat podle zákona i v případě uzavírání subdodavatelských smluv. Je velmi pravděpodobné, že veřejný zadavatel jako účastník zadávacího řízení (v pozici dodavatele) bude mít značně ztíženou účast v zadávacím řízení, protože měl-li by postupovat podle zákona při výběru subdodavatelů, pak jeho potřeba času na zpracování nabídky výrazně přesáhne lhůty pro podání nabídek. Bohužel závěru, že veřejný zadavatel v pozici dodavatele nemá výjimku ze zákona, nasvědčuje i ustanovení § 2 odstavec 4 zákona, kde je obdobná výjimka udělena dotovanému zadavateli.

Dodavatel se v průběhu plnění zakázky stal plátcem DPH |  25.08.2011

Dobrý den,
na základě zadávacího řízení byla s vybraným dodavatelem uzavřena smlouva na provedení prací za nabídnutou cenu bez DPH, neboť dodavatel nebyl při podpisu smlouvy plátcem DPH. V průběhu plnění se však stal plátcem DPH a požaduje navýšit cenu o DPH. Zadavatel plátcem DPH není a hodnotil nabídkové ceny vč. DPH (v případě vybraného uchazeče s DPH rovnou 0), pokud by vybraný dodavatel byl plátcem DPH již při podání nabídky, nezvítězil by (umístil by se na 3. místě).
V uzavřené smlouvě je ujednání, že „sjednaná celková cena je cenou nejvýše přípustnou po celou dobu provádění díla a lze ji změnit pouze v případě, že v průběhu plnění dojde ke změně sazeb DPH,v takovém případě bude celková cena upravena podle výše sazeb DPH platných v době vzniku zdanitelného plnění“.

Dobrý den,
dle našeho názoru je rozhodující nabídková cena. To je totiž cena, kterou zadavatel hodnotil a skutečnost, zda si dodavatel mohl či nemohl odečíst platnou sazbu DPH, by nemělo být podstatné. Dodavatel, který v té době nebyl plátcem DPH, měl ve své nabídkové ceně zahrnuty všechny své náklady. Takže i náklady na pořízení materiálu, zboží či služeb včetně DPH. Nyní tyto své náklady pořizuje s možností odpočtu DPH, a jeho náklady se tak oproti předpokladům snižují právě o sazbu DPH. Proto by měl akceptovat, že i jeho příjmy se snižují o tuto sazbu. Cena nabídnutá dodavatelem, který není plátcem DPH, není cenou bez DPH ve smyslu zákona o DPH, ale je nabídkovou cenou, protože pojem DPH se na neplátce nevztahuje. To znamená, že není důvod, aby dodavatel, který se v průběhu realizace zakázky stane plátcem DPH, k takové nabídkové ceně DPH dopočítával.
Neznáme přesné znění uzavřené smlouvy, ale z hlediska zákona o veřejných zakázkách musí být smlouva v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce uchazeče a tudíž i v souladu se zadávacími podmínkami. Zvýšení ceny o sazbu DPH by tak mohlo být porušením této povinnosti.
Ustanovení o změně sazby DPH, které obsahuje většina smluv, se odvolává na případnou zákonnou změnu sazeb DPH. Nijak tedy nesouvisí s tím, že se dodavatel stal plátcem DPH.

Nevyžádaná variantní nabídka u veřejné zakázky malého rozsahu |  08.07.2011

Dobrý den, můžete nám sdělit, jak postupovat při posuzování a hodnocení vzmr na stavební práce, kdy v zadávací dokumentaci zadavatel neřešil varianty. Od jednoho uchazeče obdržel variantní nabídku, která spočívá ve změně konstrukce vozovky. Zadavateli se toto navržené řešení líbí a cenově je nejvýhodnější. Je vyhodnocení této varianty nediskriminační, když v ZD nebyly varaintní nabídky připuštěno ani zamítnuty?

Dobrý den, pro veřejné zakázky malého rozsahu platí, že zadavatel není povinen postupovat podle zákona o veřejných zakázkách s jedinou výjimkou, a to je ustanovení § 6 zákona, tedy transparentnost a nediskriminace. Má-li být zadání transparentní, musí být jednoznačné a z něj vyplývající nabídky obsahově shodné. Ti dodavatelé, kteří varianty nepředložili, protože to nebylo zadávacími podmínkami výslovně připuštěno jsou pak proti jinému dodavateli, který variantu předložil diskriminováni. Protože tento obsahový nesoulad nabídek má příčinu v nejasném (netransparentním) stanovení zadávacích podmínek, nelze jej přičítat k tíži dodavatelům. Nejvhodnějším řešením by tedy bylo zrušení zakázky malého rozsahu a nové řízení. Nelze totiž vyloučit, že kdyby zadavatel poptal nově navržené řešení i u těch dodavatelů, kteří jej sami nepředložili, že by obdržel jiné a ještě výhodnější nabídky. Pokud by chtěl zadavatel dokončit původní řízení, pak v dotaze chybí popis toho, zda dodavatel, který předložil variantu řešení, předložil i cenovou nabídku na zadavatelem poptané řešení. Pokud ano, pak by měl zadavatel vyhodnotit původně poptané řešení a k variantnímu řešení nepřihlížet, pokud dodavatel předložil jen jiné variantní řešení bez základní nabídky, pak by měl být vyloučen, protože nesplnil zadávací podmínky. Nenabídl to, co bylo poptáváno.

Je výměna oken stavební prací? A jak je to s dělením veřejné zakázky. |  16.02.2011

Jedná se o výměnu oken v objektech. Našla jsem odpověď z 1.1.2008, kde je tato činnost kvalifikována jako stavební práce. Je to tak i po všech novelizacích zákona? Další dotaz je posouzení, zda by se nejednalo o dělení zakázky: okna v objektech vyměňujeme v tomto roce ve třech regionech - Českých Budějovicích, v Ostravě a v Praze Regině. V každém objektu se jedná o jiná okna a to jak kvalitativně, tak materiálově (v ČB jsou okna plastová, s předepsaným akustickým útlumem, v Ostravě jsou okna špaletová s předepsaným akustickým útlumem a v Praze se jedná o památkově chráněný objekt s okny špaletovými a euro okny bez akustického útlumu.). A potřebuji vědět, zda musím vypracovat jednu zadávací dokumentaci pro všechny regiony najednou rozdělenou do částí nebo mohu zpracovat zadávací dokumentaci samostatně pro každý region zvlášť a tím mít i samostatná výběrová řízení! (ani v součtu předpokládaných nákladů nebude překročena hranice 6 mil.). Poslední dotaz zní, zda by bylo možné v případě, že by se posuzovalo provedení tří samostatných výběrových řízení jako nepovolené dělení zakázky, udělat samostatná výběrová řízení avšak ve vyšším stupni kontroly, jako zakázku podlimitní veřejnou, místo Veřejné zakázky malého rozsahu.

Změnou zákona se na klasifikaci veřejné zakázky nic nezměnilo. Stále platí, že montáž (tedy i výměna) oken je stavební prací podle přílohy č.3 zákona, kde je definována pod položkou 45.42. Pokud zadavatel hodlá v rámci jednoho rozpočtového roku realizovat tři veřejné zakázky spočívající v provedení stavebních prací stejného nebo obdobného druhu, pak neznám žádné ustanovení zákona, které by zadavateli ukládalo zadávat tyto zakázky společně jako jednu veřejnou zakázku. Přesto upozorňuji na určité právní výklady, kterými se zkoumá časová, věcná a geografická souvislost obdobných zakázek a dovozuje se závěr, že by měly být zadávány jako jedna veřejná zakázka. V dotazovaném případě je ale postup zadavatele ve všech popsaných případech akceptovatelný, protože jak vyplývá z dotazu, je předpokládaná hodnota všech tří zakázek v součtu pod hranicí 6 mil. Kč, vždy tedy půjde o veřejnou zakázku malého rozsahu a zde si zadavatel může zvolit postup, který mu nejvíce vyhovuje. Tedy jak zadání tří samostatných veřejných zakázek malého rozsahu nebo jedné „větší“ zakázky malého rozsahu vnitřně dělené na části nebo i nedělené. Vzhledem k technickým odlišnostem nových otvorových prvků lze za nejvhodnější způsob považovat zadání tří samostatných veřejných zakázek malého rozsahu. Jinak by tomu mohlo být v případě, kdy by součet všech tří zakázek (resp. součet jejich předpokládaných hodnot) přesáhl částku 6 mil. Kč. V takovém případě by zadavatel, aby měl naprostou právní jistotu a vyhověl i nelogickému společnému posuzování, musel zadávat každou takovou zakázku zjednodušeným podlimitním řízením, tedy způsobem platným pro limit veřejné zakázky odpovídající součtu všech předpokládaných hodnot. S tímto závěrem sice nesouhlasíme a neustále o něm polemizujeme, ale v rámci právní jistoty zadavatele nelze, než takovýto postup doporučit.

Veřejná zakázka na dodávky či stavební práce (inženýrské sítě) |  13.10.2010

Jsme sektorový zadavatel, který bude vyhlašovat nyní výběrové řízení na rozvody - inženýrské sítě v hodnotě zhruba 30 mil. Kč avšak si nejsme jisti, zda můžeme vyhlásit toto výběrové řízení jako dodávku či jako stavební práce. Pokud bychom vyhlásili VŘ na stavební práce jednalo by se o podlimitní VŘ, které se neřídí zákonem o veřejných zakázkách. Pokud by to byla dodávka (co se týká cenového poměru převažuje hodnota potrubí nad stavebními úpravami) jedná se o nadlimitní VŘ dle zákona.

V rámci přílohy č.3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, která definuje stavební činnosti ve smyslu § 9 odstavec 1 písmeno a) . V rámci této klasifikace je definována i výstavba stavebně inženýrských děl (45210000) do jejíhož obsahu patří dálková potrubí či městské potrubní sítě. Je-li tedy předmětem veřejné zakázky vybudování potrubní sítě, pak jde o stavební práce bez ohledu na to, jaký je podíl hodnoty do díla zabudovaného materiálu (na podporu lze uvést, že většina budovaných staveb má náklady na dodávku materiálu vyšší, než náklady na provedení vlastních stavebních prací). Účelem provedení veřejné zakázky je vybudování potrubních rozvodů, které jsou schopny plnit samostatnou technickou funkci. Jde jednoznačně o veřejnou zakázku na stavební práce.

Účast dodavatele, který zpracovával PD |  01.10.2010

Na Vašich stránkách jste v sekci dotazy a odpovědi v roce 2008 odpovídali na následující dotaz: Je nevhodné, případně nepřípustné aby nabídku podávala firma, která zpracovávala projektovou dokumentaci? V daném roce jste tuto možnost připustili. Mohu se zeptat, zda se Vaše stanovisko k tomuto dotazu nemění? Dle mého názoru zákon tento problém stále neřeší a ve stanoviskách ÚHOS jsem obdobný dotaz nenašla.

Na odpovědi se v principu nic nemění. Jednou ze základních zásad zákona o veřejných zakázkách je zákaz diskriminace. Žádný dodavatel nemůže být diskriminován zákazem účasti v zadávacím řízení, a to ani z toho důvodu, že v minulosti připravoval (projektoval) stavbu, která je předmětem zadávacího řízení. Je mnoho dodavatelů, kteří na trhu poskytují jak projekční služby tak stavební práce a takovýto dodavatel by v podstatě nemohl projekční služby poskytovat, protože tím by se automaticky vyloučil z účasti v zadávacím řízení na stavební práce. Platí, že projektová dokumentace, která je součástí zadávací dokumentace obsahuje souhrn všech znalostí zpracovatele projektové dokumentace a že tedy na počátku zadávacího řízení mají všichni dodavatelé po prostudování projektové dokumentace shodnou výchozí pozici.

Veřejné zakázky na přelomu novelizace |  03.09.2010

Dobrý den,
dne 15.září 2010 nabude účinnosti zákon č.179/2010 Sb., kterým se mění zákon č.137/2006 Sb ve znění pozdějších předpisů. Veřejná soutěž na stavební práce byla vypsána v srpnu 2010, termín pro odevzdání nabídky a tedy i prokazování kvalifikace je však stanoven po 15.9., tedy v době platnosti novely zákona č.137/2006 Sb.
Dle kterého zákona budou prokazovány kvalifikační předpoklady případně platné lhůty rozhodné pro zadávací řízení apod. v tomto případě?
Děkuji předem za vaši odpověď.

Dobrý den,
tyto případy řeší přechodné ustanovení novely, které stanoví: „Zadávání veřejných zakázek zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 15.9.2010) se dokončí podle dosavadních právních předpisů“. Takže na zakázku vyhlášenou v srpnu nebude mít novela žádný vliv.

Majetkové propojení firmy zpracovávající projekt se stavební firmou |  02.02.2010

Dobrý den,
chtěli bychom se zeptat, zda je právně správné, když se soutěže o veřejnou zakázku účastní stavební firma, která je současně většinovým vlastníkem (80% obchodní podíl) firmy zpracovávající zadávací projektovou dokumentaci. Jsme přesvědčeni, že takováto firma má o podkladech více informací a soutěžící potom nemají stejné a rovné podmínky v zadání veřejné soutěže. Umožňuje tuto kombinaci zákon o zadávání veřejných zakázek?
Děkujeme za odpověď.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů je postaven na třech základních principech, které jsou definovány v § 6 zákona, tj. na transparentnosti, nediskriminaci a rovném zacházení. Omezení účasti dodavatele v zadávacím řízení by bylo porušením principu nediskriminace i principu rovného zacházení. Pokud některý dodavatel zpracovával technickou část zadávací dokumentace (v tomto případě projektovou dokumentaci stavby), pak tato skutečnost nemůže být důvodem, proč by se nemohl účastnit zadávacího řízení na zhotovitele stavby. Veškeré poznatky získané při zpracování projektové dokumentace jsou obsahem projektu a všichni dodavatelé mají možnost se s tímto projektem seznámit a získat tak stejné informace jako má zpracovatel. V dotazovaném případě jde navíc o různé osoby (vlastnické poměry nemají na právní subjektivitě zmíněných dodavatelů vliv), kde by zákaz účasti v zadávacím řízení byl v rozporu se zákonem.

Projektová dokumentace pro provádění stavby a autorské právo |  02.02.2010

Pěkný den,
v souvislosti se zadáním veřejné zakázky vyvstal níže uvedený problém.
Dle smlouvy o dílo na vyhotovení projektové dokumentace vypracovala projekční kancelář dokumentaci ve stupni DUR, DSP a Tendrovou dokumentaci. Pro samotnou realizaci stavby je ovšem nutno dodělat ještě dokumentaci pro provádění stavby. Zadavatel tedy vypsal výběrové řízení na zhotovitele stavby, jehož součástí byl také požadavek na vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Po uskutečnění předmětného výběrového řízení ovšem zadavatel zjistil, že autor předchozích stupňů PD nesouhlasí s použitím PD pro vypracování dokumentace pro provádění stavby s odkazem na autorská práva.
Chtěl bych se tedy zeptat, zda-li má zadavatel právo poskytnout nižší stupně PD vítěznému uchazeči pro vypracování dokumentace pro provádění stavby (v papírové i elektronické podobě), nebo zda-li se opravdu jedná o porušování autorských práv a právo na vypracování prováděcí dokumentace dle předchozích stupňů PD má pouze autor předchozích stupňů?

Povinností zadavatele u veřejných zakázek na stavební práce je předání projektové dokumentace stavby dodavatelům pro zpracování jejich nabídky. Pokud tedy zadavatel má zpracovanou tzv. „Tendrovou dokumentaci“ (upozorňuji, že tento pojem náš právní řád nezná) pak dostatečně naplnil svou zákonnou povinnost. Pro provedení stavby však nemusí být tzv. „tendrová dokumentace“ dostatečně přesná a úplná a vzniká potřeba tuto dokumentaci dopracovat do podrobností nezbytných pro vlastní provedení stavby (zejména výrobní a dílenské výkresy, některé detaily apod.). V takovém případě má zadavatel právo, požadovat v rámci předmětu veřejné zakázky na stavební práce po zhotoviteli stavby i dopracování této projektové dokumentace. Vypořádání případných autorských práv je věcí zadavatele. Zadavatel by měl již ve smlouvě se zhotovitelem projektové dokumentace na tuto skutečnost pamatovat a zahrnout do smlouvy na zhotovení projektové dokumentace i své právo na její předání jiné osobě k dopracování nezbytných podrobností pro provedení stavby. Pokud tak zadavatel neučinil, musí se s touto skutečností vypořádat před zadáním stavební zakázky, tj. musí se s autorem projektové dokumentace dohodnout na vypořádání jeho autorských práv.
Je však otázkou, zda „tendrová dokumentace“ požívá ochrany autorských práv. Autorská práva přináleží autorovi za základní návrh koncepce řešení. Tendrová dokumentace tuto koncepci respektuje a je spíše technickou než autorskou dokumentací. Dopracování jejich detailů a zpřesnění některých výkresů nemůže být porušením autorského práva. Bohužel neznáme obdobné případy, kdy by existoval alespoň pro poučení precedentní rozsudek či řešení, takže prosím berte tuto odpověď jako subjektivní názor autora.

Lhůta pro hodnocení a posouzení nabídek |  26.05.2009

Dobrý den, podle § 71 odst.4 zákona č.137/2006 Sb., musí být obálky s nabídkami otevřeny nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Žádné podobné ustanovení v jakém časovém horizontu musí být ukončeno posouzení a hodnocení nabídek a dokdy nejpozději musí zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky jsem však v zákoně nenašla- zákon to tedy neurčuje anebo mi něco uniklo? Pouze by zřejmě mělo být v zájmu zadavatele rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky v zadávací době, kdy je ještě uchazeč svou nabídkou vázán, ale pokud tak zadavatel neučiní, tak pouze riskuje, že s ním vítězný uchazeč neuzavře smlouvu, prototože již nebude svou nabídkou vázán, ale jinak zadavatel žádné ustanovení zákona neporuší? Za odpověď děkuji.

Pro rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky zákon skutečně žádnou lhůtu nestanoví. Jediné, kdy se zákon v souvislosti s lhůtou pro rozhodnutí zadavatele zmiňuje o nějaké související lhůtě je skutečně zadávací lhůta. Zákon předpokládá, že není zájmem zadavatele nerozhodovat o výběru nejvhodnější nabídky nebo bez objektivních příčin oddalovat rozhodnutí zadavatele. Proto takovouto lhůtu nestanoví. Zadavatel by měl ve vlastním zájmu rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky v zadávací lhůtě, tedy v době, kdy jsou uchazeči nabídkami vázáni, ale ani takovou povinnost zadavatele zákon výslovně neobsahuje. Záleží tedy na okolnostech každé zadávané veřejné zakázky, kdy zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky rozhodne.

Rozšíření původní zakázky |  14.05.2009

Dovolujeme si Vás požádat o právní názor v níže uvedené záležitosti.
Usnesením zastupitelstva bylo rozhodnuto o privatizaci bytového fondu v majetku města v rozsahu cca 5.500 bytů. Privatizaci zajišťuje na základě mandátní smlouvy externí společnost, která byla vybrána na základě veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Hodnota prodávaného majetku – bytového fondu činí téměř Kč 900.000.000,-- . Odměna mandatáře činí cca 6,5 %. Firma zahájila svou činnost začátkem letošního roku. V dubnu 2009 zastupitelstvo rozhodlo o prodeji dalších bytových domů (cca 440 bytů), které však nejsou součástí výše zmiňované veřejné zakázky. Obracíme se na Vás se zdvořilým dotazem, zda je v tomto případě možno rozšířit stávající mandátní smlouvu s vybranou firmou na doprivatizování výše uvedeného bytového fondu, jehož prodejní cena bude činit téměř Kč 74.000.000,-- Kč pouze formou dodatku nebo je v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., nutno vyhlásit novou veřejnou zakázku.

K uzavření dodatku ke stávající smlouvě na privatizaci bytového fondu by jedinou možnou alternativou byl postup podle § 23 odstavec 7 písmeno a) zákona, kde je zadavateli umožněno postupovat jednacím řízením bez uveřejnění, tedy výzvou stávajícímu dodavateli služeb k podání nabídky na zbývající, dodatečně odsouhlasené byty k prodeji. Je zde však úskalí zákona, které jako jednu z nezbytných podmínek pro použití tohoto postupu definuje:

dodatečné služby nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny od původní veřejné zakázky, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli, nebo ačkoliv je toto oddělení technicky či ekonomicky možné, jsou dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky,

V tomto konkrétním případě není tato podmínka splněna, protože oddělení možné je, což vyplývá i z toho, že rozhodování zastupitelstva probíhalo odděleně a prodej zbývajících bytů nijak neohrožuje dokončení prodeje původních bytů. Ty lze prodat i bez toho aniž by byly prodány byty dodatečně odsouhlasené. Z tohoto důvodu lze vyslovit závěr, že jediným možným postupem je provést nové zadávací řízení podle zákona.

Odmítnutí převzetí rozhodnutí zadavatele |  05.05.2009

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda jsou nějaké zákonné možnosti v pokračování zadávacího řízení, když jeden z neúspěšných uchazečů vědomě odmítá převzít oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, jež mu byla zaslaná poštou s oznámením o doručení. Zadavatele samozřejmě tíží doba 15 dnů ode dne doručení pro odvolání. Děkuji velmi za odpověď. B.B.

Pravidla pro doručování písemností obsahoval minulý zákon o veřejných zakázkách (40/2004 Sb.), který stanovil pravidla jak pro nevyzvednutí zásilky, tak i pro odmítnutí převzetí.
Současný zákon č. 137/2006 Sb. takovéto ustanovení neobsahuje. Ale vzhledem k tomu, že ve svých ustanoveních ohledně dohledu nad zadáváním veřejných zakázek odkazuje na správní řád, je patrné, že v případě, kdy některé otázky zákon o veřejných zakázkách neupravuje, můžeme použít ustanovení správního řádu.
Zákon č. 500/2004 Sb, správní řád upravuje překážky v doručování v § 24. V případě, že adresát není zastižen, je zásilka uložena a adresát má lhůtu 10 dní k jejímu vyzvednutí. Jestliže si ji adresát nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.
V případě, že adresát odmítne zásilku převzít, se písemnost považuje za doručenou dnem neúspěšného pokusu o doručení.

Rozšíření původní zakázky do 20% |  27.03.2009

Tento rok jsme podepsali smlouvu na úvěr a rádi bychom ho rozšířili do max. hodnoty 20 % ceny původní zakázky.
1. Je možné rozšířit tuto službu do max. výše 20 % ceny původní zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění dle § 23 odst. 7 písm. a)?
2. Splnili bychom podmínky z § 23 odst. 7 písm. a) bod 1.- oslovíme téhož dodavatele, ale nevím, zda můžeme.
3. Ale mám pochybnosti o splnění § 23 odst. 7 písm. a) bod 2. - nevím, jak bychom zdůvodňovali - a zda musíme zdůvodňovat, že oddělení by způsobilo závažnou újmu zadavateli a že jsou tyto služby nezbytné pro dokončení předmětu původní zakázky?

Jednací řízení bez uveřejnění na dodatečné služby (tedy i na finanční služby) je možné za splnění podmínek definovaných v § 23 odstavec 7 zákona. Přitom tyto podmínky jsou definovány jako související, tedy musí být splněna každá z nich. Ve Vašem případě jsou zcela jistě splněny dvě:

• a) celkový rozsah služeb nepřekročí 20% hodnoty původní veřejné zakázky
• b) zakázka bude zadána témuž dodavateli.

Zbývající další podmínka:

• c) dodatečné služby

nemohou být technicky nebo ekonomicky odděleny, pokud by toto oddělení způsobilo závažnou újmu zadavateli nebo pokud je oddělení možné, jsou dodatečné služby zcela nezbytné pro dokončení předmětu původní veřejné zakázky je již komplikovanější. U úvěrových služeb je oddělení ekonomicky i technicky možné (poskytnutí dalšího úvěru není nezbytně provázáno s původním úvěrem), ale lze si představit, že by zadavateli mohla vzniknout újma (nevím zda závažná) v tom, že by musel vynaložit náklady na nové složitější zadávací řízení, musel by uzavírat novou úvěrovou smlouvu. Co si ale myslím, že je zřejmé, že k dosažení účelu původní zakázky (tedy poskytnutí finančních prostředků na úvěrování) jsou dodatečné služby nezbytné. Pokud se vyskytla potřeba zvýšeného financování v důsledku buď nových investic, původně do financování nezahrnutých nebo v důsledku nových potřeb zadavatele, pak je nezbytné aby si zajistil i dodatečné prostředky na financování (tedy pro splnění účelu – bohužel nikoliv předmětu – jsou další služby nezbytné). Domnívám se, že tím je tedy splněna i poslední zákonná podmínka a že lze další finanční služby nepřesahující 20% hodnoty původní zakázky zadat jednacím řízením bez uveřejnění podle § 23 odstavec 7 písmeno a) zákona. Jde spíše o snahu odůvodnit použití jednacího řízení, protože zákon měl na mysli pouze to, aby se jednacím řízením nezadávali nesouvisející zakázky. Při rigorózním výkladu práva (bez vnímání smyslu zákonných ustanovení) by poslední citované podmínce nevyhověla žádná zakázka.

Počet použití jednacího řízení bez uveřejnění u víceprací |  27.03.2009

Kolikrát může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění – jen jedenkráte nebo tolikrát dokud nenaplní hodnotu 20% víceprací?

Použití jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odstavce 7, písmeno a) zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách není zákonem omezeno jinak, než splněním podmínek definovaných v citovaném ustanovení. Pokud se při provádění stavby či poskytování služeb objevují dodatečné stavební práce či dodatečné služby opakovaně, což se bohužel velmi často stává, může zadavatel k jednacímu řízení přistoupit i opakovaně, pokud dodrží podmínku, že celková hodnota všech dodatečných prací, tedy součet hodnot, které vyplynou se všech provedených jednacích řízení, nepřesáhne hodnotu 20% hodnoty původní veřejné zakázky.

Zřízení lesoparku - zakázka na stavební práce nebo na služby? |  24.03.2009

S dovolení se opět obracím na Vás se žádostí o radu z oblasti zadávání veřejných zakázek. Jedná se o zařazení veřejné zakázky, jejíž předmět je kácení vzrostlých stromů a keřové zeleně, odvoz a likvidace této dřevní hmoty, úklid terénní úprava pro výsadbu stromů a výsadba nových stromů a křovin dle projektu pro budoucí záměr zřízení lesoparku. távajícím stavem je lesní pozemek v intravilánu města, devastovaný polomy. Můj názor je, že v tomto případě se jedná o veřejnou zakázku na služby a protože dle dokumentace k likvidaci a výsadbě nového lesního porostu je předpokládaná cena ve výši 7 mil. Kč, jedná se o veřejnou zakázku na služby nadlimitní. Oponenti poukazují na případy, kdy na vybudování lesoparku byly vypsány veřejné zakázky na stavební práce a tím je pak věc veřejnou zakázkou na stavební práce podlimitní. Domnívám se, že kácení a výsadba jak bylo výše popsáno je službou, naproti tomu, v případě vytváření "staveb" např. komunikací v lesoparku, doplňkových konstrukcí např. odpočívadel, mobiliáře, osvětlení apod., pak ve spojení s kácením a novou výsadbou stromů a zeleně, může být veřejnou zakázkou na stavební práce. Můžete mi prosím, poskytnout radu?

Podle ustanovení § 9 odstavec 1 je veřejnou zakázkou na stavební práce taková veřejná zakázky, která zahrnuje:

Podle této definice je zřejmé, že se o stavbu nejedná (písmeno c) tedy nepřichází v úvahu) a po kontrole přílohy č.3 k zákonu, která definuje stavební práce lze rovněž konstatovat, že kácení a výsadba nejsou v popise samostatných stavebních prací zahrnuty. Z tohoto důvode jde tedy o službu a podle předpokládané hodnoty pak o službu jejíž předpokládaná hodnota řadí veřejnou zakázku do kategorie nadlimitních veřejných zakázek. Kácení či výsadba dřevin či keřů se za stavební práce považují pouze v souvislosti s prováděním stavby, kde jsou projektovou dokumentací definovány jako jeden ze stavebních objektů nebo jako součást stavebního objektu, a to buď jako příprava staveniště (tř. 45.1) nebo jako dokončovací práce (tř. 45.4 v rámci výstavby pozemních a inženýrských staveb (tř. 45.21)

Dotovaný zadavatel a zakázka na údržbu zeleně |  16.03.2009

Dobrý den, jako občanskému sdružení byla přidělena dotace na revitalizaci parku, kde jsou hlavní náklady na kácení, výsadbu a ošetření. Dále z celkových nákladů cca 10 mil je cca 1 mil určen na rekonstrukce cestiček. Moje otázka zní zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce nebo na služby, zda se jedná o podlimitní zakázku a zda podléháme řízení dle zákona 137, když nesplňujeme podmínky pro dotovaného zadavatele.
Děkuji.

Revitalizace stávající zeleně a úprava či obnova parku je službou. Podle Vámi popsané předpokládané hodnoty veřejné zakázky se jedná o nadlimitní veřejnou zakázku na služby (současná hranice mezi nadlimitní a podlimitní veřejnou zakázkou na služby je 5.867.000,- Kč bez DPH).
Z dotazu nelze posoudit, zda splňujete či nesplňujete podmínku pro definici dotovaného zadavatele, ale v zájmu následných kontrol a možného odejmutí nebo krácení dotace doporučujeme použít postup podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Nezbytné je rovněž přezkoumat, zda smlouva s poskytovatelem dotace či podmínky pro poskytnutí dotace, neobsahují i některé závazné postupy příjemce, týkající se zadání dotované zakázky.

Vícepráce u stavebních zakázek |  16.03.2009

Město uzavřelo SOD ve výši 10 705 868 vč. DPH. V jednacím řízení bez uveřejnění byl uzavřen dodatek č.1 ve výši 12 308 765 vč. DPH (tj. vícepráce ve výši 1 602 897,- Kč), poté bylo opět v jednacím řízení bez uveřejnění dohodnuto, že se nebudou provádět některé stavební práce a to ve výši 881 273, tyto práce byly nahrazeny pracemi ve stejné výši, tzn., že dodatkem č.2 se cena nenavyšuje. Jedná se mě o výši dodatečných stavebních prací, které mají být max. 20% ze základní nabídky. Postupovali jsme správně? Děkuji za odpověď.

Podle ustanovení § 23 odstavec 7 písmeno a) mohou být v jednacím řízení bez uveřejnění zadány dodatečné stavební práce za splnění zákonných podmínek, z nichž jedna (§ 23 odstavec 7 písmeno a) bod 3 zákona) pro veřejného zadavatele stanoví, že celkový rozsah dodatečných stavebních prací nepřekročí 20% ceny původní veřejné zakázky. V popsaném případě byla cena včetně DPH u původní zakázky sjednána ve výši 10.705.868,- Kč, z čehož 20%, jako maximum pro následné dodatečné stavební práce zadávané v jednacím řízení bez uveřejnění, činí 2.141.174,- Kč rovněž včetně DPH. Prvním dodatkem byly sjednány dodatečné stavební práce ve výši 1.602.897,- Kč a druhým pak ve výši 881.273,- Kč (předpokládáme, že rovněž včetně DPH). Celková hodnota dodatečných stavebních prací činí tedy 2.484.170,- Kč, což je 23,2% z hodnoty původní zakázky. Z tohoto pohledu nebyl postup zadavatele podle ustanovení § 23 zákona správný, protože do hodnoty dodatečných stavebních prací se nezapočítává hodnota neprovedených prací (tzv. méněprací). Pro účely zákona se posuzuje, v souladu se zněním zákona pouze hodnota dodatečných prací (tzv.víceprací). Otázkou však zůstává, a pro odpověď doposud neexistuje jednotný právní výklad, zda dodatečné stavební práce do hodnoty 6 mil. Kč nejsou veřejnou zakázkou malého rozsahu, pro niž by v souladu s ustanovením § 18 odstavec 3 zákona nebylo nutno postupovat dle zákona.

Vícepráce |  12.03.2009

Jsme veřejný zadavatel a zadali jsme veřejnou zakázku formou otevřeného řízení. Jelikož se jedná o rekonstrukci, tak na stavbě zákonitě vznikají odchylky od tendrové dokumentace. Ve výzvě jsme si uplatnili opční právo ve výši 5 mil. Kč. Jakou jsou možnosti dalšího postupu vzhledem k vícepracím? Je možné udělat jednací řízení bez uveřejnění i několikrát do výše opčního práva? Je možné použít VZMR pokud změnové práce nepřesáhnou 6 mil Kč bez DPH? Je jasné, že na začátku stavby a další cca 3 měsíce nebudeme znát konečnou cenu víceprací. Kdy tedy dělat JŘBU? Co zadat za soutěžní výkaz výměr, když se prakticky každý den zjišťují nové skutečnosti, které byly vlivem zakrytých prací nezjistitelné? Jiný typ veřejné zakázky nepřipadá racionálně v úvahu, neboť pouštět na stavbu jinou firmu je samozřejmě z technických a organizačních důvodů nesmyslné. Předem děkujeme za kvalifikovanou odpověď.

Odpověď na tuto otázku je složitá a zákon nemá jednoznačné řešení. Za prvé zákon předpokládá, že zadavatel dává k dispozici dodavatelům řádnou a úplnou zadávací dokumentaci a že tedy dodatečné stavební práce (tedy vícepráce) budou spíše výjimkou, než pravidlem.
Praxe je však trochu jiná. U rekonstrukcí stávajících objektů lze očekávat s poměrně velkou pravděpodobností výskyt dodatečných stavebních prací, protože kompletní průzkumy jsou časově a finančně náročné a stejně nezaručují úplnost zadávací dokumentace. Zadavatel tedy zadá veřejnou zakázku na základě výkazu výměr, který v době jeho zpracování obsahuje (nebo by alespoň měl) všechny známé práce a dodávky nezbytné k provedení stavby. V průběhu realizace pak zadavatel postupuje podle uzavřené smlouvy a sjednané ceny a pokud zjistí nezbytnost provedení dalších (dodatečných) stavebních prací či dodávek, pak zahájí jednací řízení bez uveřejnění, na jehož základě se stávajícím dodavatelem sjedná jejich cenu a popřípadě další podmínky jejich provedení a poté vícepráce zhotovitel provede.
Zákon apriori předpokládá, že jednací řízení bez uveřejnění na projednání dodatečných stavebních prací proběhne před jejich provedením (alespoň však před jejich zaplacením), ale to by stavbu neúměrně brzdilo. Proto je vhodné „seskupit“ určité množství víceprací, přibližně časově shodných do jednoho jednacího řízení bez uveřejnění. Zde pak nastává několik možností řešení, na které zákon odpověď jednoznačně nedává:

Zadavatel tedy nemusí v době zahájení zadávacího řízení na dodatečné stavební práce znát jejich celkovou hodnotu, ale postupuje podle hodnoty známé v době zahájení zadávacího řízení. Pokud pak provádí další sjednání víceprací, posuzuje jejich zadání s ohledem na součet hodnoty všech (tedy i původně již zadaných) víceprací. Jen pro úplnost by bylo vhodné poznamenat, že zákonná ustanovení nemají mnohdy s Vámi zmiňovanou racionalitou nic společného, a to co se na první pohled může zdát racionální, nemusí být plně v souladu se zákonem. Na závěr pak k otázce opčního práva sdělujeme, že jeho výhrada v zadávacích podmínkách ve vztahu k případným vícepracím není zcela v pořádku. Jednou z podmínek opčního práva je, že zadavatel vymezí základní předmět plnění dle opčního práva (§ 99 odstavec 5 zákona), ale když neví, jaké vícepráce budou pro provedení stavby potřeba, nemůže tuto podmínku splnit. Opční právo je určeno k provedení stavebních prací (či služeb nebo dodávek), jejichž rozsah zadavatel zná a pouze neví, zda je bude či nebude realizovat, např. nemá v dané chvíli dostupné finanční prostředky. Pro dodatečné stavební práce, tedy běžně vícepráce, je určeno ustanovení § 23 odstavec 7 písmeno a) zákona.

Sdružení zadavatelů |  02.03.2009

Dobrý den, pokud smlouvu o dílo chtějí uzavřít na straně objednatele dva subjekty, které se na zakázce budou finančně spolupodílet, musí být oba tyto subjekty označeny i jako zadavatel při zadání veř. zak. a za účelem společného postupu musí uzavřít smlouvu o sdružení pro zadání veř.zakázky dle § 2 odst. 8 zákona o veř. zak?
Anebo je možné, aby jako zadavatel byl označen pouze jeden subjekt, který na základě příkazní smlouvy zakázku vysoutěží a smlouvu o dílo s vítězným uchazečem na závěr podepíší oba subjekty?

Podle ustanovení §2 odstavec 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách se za jednoho zadavatele považuje i několik zadavatelů, pokud se sdruží či se jinak spojí pro účely společného postupu směřujícího k zadání veřejné zakázky (dále jen "sdružení zadavatelů"). V takovém případě jsou zadavatelé povinni před zahájením zadávacího řízení uzavřít písemnou smlouvu, ve které si upraví vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání jménem účastníků sdružení zadavatelů. Zákon nijak nespecifikuje typ smlouvy, který mají zadavatelé mezi sebou uzavřít, jen definuje, že musí mít vymezena vzájemná práva a povinnosti a způsob jakým budou vystupovat (jednat). Lze tedy mít za to, že tomuto ustanovení vyhovují oba typy smluv vymezené v dotazu. Dle ustanovení § 7 odstavec 1 zákona je veřejnou zakázkou zakázka realizovaná na základě smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více dodavateli. To znamená, že pro transparentnost v postupu zadavatele musí být v oznámení o zahájení zadávacího řízení (popř. v textu výzvy k podání nabídky) uvedeny jako zadavatel všechny subjekty, které budou účastníky následné smlouvy na realizaci veřejné zakázky. Přitom podmínky zadání v souladu s uzavřenou smlouvou mezi zadavateli musí vymezit, zda výsledkem zadání veřejné zakázky (tedy i součástí nabídky) budou dva návrhy smluv (pro každého zadavatele jedna samostatná) nebo pouze jedna smlouva v níž budou jako objednatel uvedeni oba zadavatelé. Pokud je více osob společně považováno za jednoho zadavatele musí být v podmínkách zadání definovány všechny tyto osoby, protože povinností je přesná identifikace zadavatele.

Použití opčního právo pro vícepráce |  21.01.2009

Když budeme v otevřeném řízení zadávat veřejnou zakázku na stavební práce – rekonstrukce stávajícího objektu, můžeme použít opční právo na případné, nepředpokládané vícepráce? U starých objektů se dost často stává, že vícepráce přesáhnou 20% předpokládaných nákladů právě z důvodů špatného stavu částí objektu, u kterých se to nepředpokládalo.

Pro případné dodatečné práce (tzv. vícepráce, byť oba pojmy totožné nejsou) není opční právo myšleno. V ustanovení § 99 odstavec 4 je zadavateli ve vztahu k opčnímu právu vymezena povinnost vymezit základní předmět plnění veřejné zakázky týkající se opčního práva. Toto vymezení je nezbytné pro následné zákonné uplatnění opčního práva. U dodatečných prací zadavatel v době zahájení původního zadávacího řízení neví a neumí popsat (vymezit) předmět opce. Zadavatel v té chvíli pouze zná nebo předpokládá finanční předpokládanou hodnotu prací, které si chce opčním právem vyhradit. Nevymezením předmětu opčního práva by se zadavatel vystavoval riziku porušení zákona. Pro dodatečné práce obsahuje zákon institut jednacího řízení bez uveřejnění podle § 23 odstavec 7 písmeno a) zákona, bohužel pouze do celkového objemu 20%. Výhradou opčního práva na dodatečné stavební práce či služby nad tuto hodnotu by zadavatel podle našeho názoru vědomě obcházel zákon.

Využití jistoty ve zjednodušeném podlimitním řízení |  22.12.2008

Chtěl jsem se zeptat, zda je možné zahrnout do zadávacích podmínek v rámci zjednodušeného podlimitního řízení jistotu k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení.

Pro jistotou platí ustanovení § 67 zákona, kde je v odstavci 1 uvedeno:
Zadavatel může u veřejné zakázky v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu požadovat, aby uchazeči k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení poskytli jistotu. Jistotu nelze požadovat při zavedení dynamického nákupního systému. Výši jistoty stanoví zadavatel v absolutní částce ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Jistotu poskytne uchazeč formou složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen "peněžní jistota"), nebo formou bankovní záruky.
Ve výčtu druhů zadávacích řízení, u kterých zadavatel může požadovat poskytnutí jistoty není uvedeno zjednodušené podlimitní řízení, z čehož vyplývá, že u zjednodušeného podlimitního řízení zadavatel poskytnutí jistoty požadovat nemůže.

Změna technického řešení po výběru nejvhodnější nabídky |  07.11.2008

Dodavatel v nabídce, která byla vybrána jako nejvýhodnější (zjednodušené řízení, kriterium pouze nejnižší cena) ocenil výkaz výměr přesně podle zadávacích podmínek. Při jednání před uzavřením Smlouvy o dílo nabídl změnu technického řešení určité části stavby tvořící asi 6 % nákladů stavby, prokázal rovnocenné technické parametry této části s tím, že cena zůstane nezměněna ( v nabídce to udělat nemohl, variantní řešení se nepřipouštělo) . Pokud zadavatel přistoupí na tuto změnu a podepíše SOD (cena zůstává shodná s nabídkou, ale změní se část výkazu výměr), bude tento postup v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách?

Změna původních zadávacích podmínek je vždy velmi diskutabilní. Nelze totiž nikdy s naprostou jistotou vyloučit, že na nové technické řešení by jiný dodavatel nabídl výhodnější cenu. Pro podporu tohoto názoru uvádím citaci z jednoho rozhodnutí předsedy ÚOHS, dle kterého:
Podobně jako orgán dohledu tedy nemohu než trvat na tom, že změna předmětu plnění oproti zadání veřejné zakázky a vybrané nabídce je nepřípustná, a to s odkazem na § 66 odstavec 2 zákona (zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách a obdobně § 82 odstavec 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách – pozn. autora odpovědi), podle nějž zadavatel uzavře písemnou smlouvu s vybraným uchazečem v souladu se zadáním a vybranou nabídkou….
Obecně pak změna technického řešení, byť části stavby, která zadavateli nepřinese žádný užitek, je nadbytečná. Novým řešením by měl zadavatel získat buď nižší cenu nebo vyšší uživatelský komfort, popř., nižší náklady na údržbu. Pokud takováto obdobná „výhoda“ zadavateli novým technickým řešením vznikne, aniž by došlo ke zvýšení sjednané ceny, pak se domnívám, že názor ÚOHS je velmi rigorózní a nerespektuje reálné podmínky provádění staveb, a že takovouto změnu mohou strany na základě svého rozhodnutí učinit, aniž by porušili jakýkoliv právní předpis. Přesto, před rozhodnutím o změně technického řešení by měl zadavatele i vítězný uchazeč vědět, že současný právní názor je vůči takovýmto změnám negativní.

Dotovaný zadavatel |  03.11.2008

Dobrý den, chtěl bych se na vás obrátit s dotazem, jak správně chápat pojem dotovaný zadavatel. Mám případ, kdy fyzická osoba podnikající bude realizovat stavební práce (odhadem 50 mil. Kč bez DPH) z toho cca 51 % z vlastních zdrojů a 49% zdroje ROP, rovněž tak bude realizovat dodávky – nákup vybavení (v hodnotě cca 15 mil. Kč) z toho opět cca 51 % z vlastních prostředků a zbytek ROP. Pokud to lze správně chápat nejedná se o dotovaného zadavatele ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., ale výběrové řízení bude probíhat klasickým řízením dle příručky pro žadatele ROP. Co se však stane, když v průběhu realizace z nějakých důvodů se změní poměr procentního krytí? Vím, že by se to běžně stát nemělo, ale co když tato alternativa nastane? Zákon rovněž definuje, že dotovaný zadavatel zadává jen stavební práce nadlimitní a služby související se stavebními pracemi. Chápu tedy dobře, že při výše uvedených hodnotách a ani při hodnotách změněných procent vlastních a veřejných prostředků se tohoto zadavatele zákonné povinnosti dle 137/2006 Sb. netýkají? Děkuji předem za odpověď.

Dotovaným zadavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zadává veřejnou zakázku hrazenou z více než 50% z peněžních prostředků poskytnutých veřejným zadavatelem, a to i prostřednictvím jiné osoby, jde-li o veřejnou zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota odpovídá nejméně finančnímu limitu stanovenému v prováděcím právním předpisu podle § 12 odst. 1 pro veřejné zakázky na stavební práce a předmětem této veřejné zakázky je provedení stavebních prací nebo služby související s veřejnou zakázkou na stavební práce. Není-li tato definice naplněna v celém rozsahu, pak se nejedná o dotovaného zadavatele. Dotovaným zadavatelem je tedy kdokoliv, kdo zadává nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce (nebo související služby) a tato zakázka je hrazena z více jak 50% ze zdrojů veřejných zadavatelů. O tom, zda je zakázka hrazena z více jak 50% z peněz veřejného zadavatele lze rozhodnout pouze na počátku před zahájením zadávacího řízení. Pokud by v průběhu realizace veřejné zakázky došlo ke změně v předpokládaných poměrech finančních zdrojů, může sice nastat složitá právní situace, protože v té chvíli (po uskutečnění změny) se z „obyčejného“ zadavatele stane dotovaný zadavatel, ale ten již má uzavřenu smlouvu na provedení veřejné zakázky postupem neodpovídajícím zákonu č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Vycházíme-li z toho, že dotovaným zadavatelem je osoba, která zadává veřejnou zakázku, tedy činí kroky k výběru nejvhodnější nabídky, pak jakákoliv změna v době, kdy je zadávání ukončeno, by neměla mít vliv na postavení zadavatele. Protože jde o otázkou v současné době neřešenou, nezbývá než doporučit zadavateli, který sice v době zahájení zadávacího řízení dotovaným zadavatelem není, ale je „na hraně“ této definice, aby k zadání použil postup dle zákona, vzhledem k možným budoucím potížím. Samozřejmě v každém případě platí, že při zadání musí být dodržena pravidla stanovená poskytovatelem finančních prostředků.

Nevyzvaný uchazeč u zakázky malého rozsahu |  17.10.2008

Je možné u veřejných zakázek malého rozsahu odmítnout požadavek dodavatele, který ústně, telefonicky a nakonec i elektronickou formou požádal o zaslání výzvy k podání nabídky a projektové dokumentace k vypracování nabídky. Svou žádost opírá o zveřejnění seznamu veřejných zakázek malého rozsahu na webových stránkách zadavatele, které zadavatel hodlá realizovat v letošním roce.

Pro veřejné zakázky malého, rozsahu platí ustanovení § 18 odstavec 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kterým je zadavateli umožněno nepostupovat podle ustanovení zákona. Jedinou výjimku tvoří závazné ustanovení § 6 citovaného zákona, podle kterého je zadavatel povinen dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. U veřejných zakázek malého rozsahu postupuje zadavatel podle svého vlastního uvážení. Pokud se rozhodne vyzvat k podání nabídky tři dodavatele (tento způsob je nejpoužívanější) pak žádný dodavatel nemá zákonnou podporu v tom, aby zadavatele donutil zařadit jej do okruhu oslovených dodavatelů. Pokud však některý, nevyzvaný dodavatel projeví zájem (např. zjištěním na webu) je otázkou, proč by měl být odmítnut. Zásada rovného zacházení je platná pro všechny, tedy jak pro vyzvané tak pro nevyzvané dodavatele a zadavatele nemá žádný objektivní důvod, proč žádost o účast v řízení odmítat. Máme-li uvedenou problematiku shrnout, pak zadavatel nemá povinnost žádosti dodavatele o zařazení do okruhu vyzvaných dodavatelů vyhovět, ale mohl by tímto postupem porušit ustanovení § 6 zákona o veřejných zakázkách.

Dodatečné dodávky  |  16.10.2008

V letošním roce jsme nakoupili zboží způsobem zjednodušeného podlimitního řízení v hodnotě 5.857.000,-Kč bez DPH. Nyní potřebujeme dokoupit další zboží stejného charakteru. Jakým způsobem lze uskutečnit jejich další nákup a v jakém cenovém limitu se můžeme pohybovat, když zákon finanční limit (viz §23 odst.5 písm.b) neuvádí?
Máme rovněž zjištěno, že nabídková cena nově poptávaných prvků bude vyšší než původní „vysoutěžená“ cena a to vzhledem k tomu, že se změnil kurz dolaru vůči koruně směrem nahoru. Předpokládáme, že se při výzvě jednomu dodavateli budeme držet zákona ve smyslu použití §34 (jednací řízení bez uveřejnění)? Znamená to pro nás, že po dodané nabídce od osloveného dodavatele sepíšeme protokol, následně podepíšeme s dodavatelem smlouvu a již nebudeme muset tuto skutečnost uveřejňovat na centrální adrese?

Jedná-li se o, opakované dodávky, pořizované od téhož dodavatele, s nímž již byla uzavřena smlouva a které jsou určeny jako částečná náhrada původní dodávky nebo jako rozšíření stávajícího rozsahu dodávky, lze využít pro sjednání smlouvy ustanovení § 23 odstavec 5 písmeno b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale pouze za předpokladu, že

• a) by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat zboží odlišných technických parametrů, které by měly za následek neslučitelnost s původní dodávkou nebo
• b) by změna dodavatele znamenala nepřiměřené technické obtíže při provozu a údržbě původní dodávky

Postačí, je-li splněna jedna z uvedených podmínek.
Pokud se týká vztahu finančního objemu původní a nové dodávky, tak zákon žádná omezení zadavateli nestanoví. Je tedy možné a není porušením zákona, pokud bude původní zakázka objemově menší než ta dodatečná, ale jen z hlediska objektivity doporučuji držet se obdobných ustanovení zákona týkajících se dodatečných služeb či stavebních prací a u dodatečných dodávek bych nepřekračoval 20% původní hodnoty. Pro úplnost poznamenávám, že doba od uzavření původní smlouvy až do ukončení smlouvy na dodatečné dodávky nesmí přesáhnout 3 roky.
Pokud se týká dotazu na cenové relace původní a dodatečné dodávky, kdy cena nově dodávaných shodných prvků je vyšší, pak sděluji, že dodatečná dodávka je zadávána v samostatném zadávacím řízení (jednací řízení bez uveřejnění) a toto řízení nemá, kromě vzájemné provozní souvislosti dodávaných prvků, žádnou cenovou vazbu na původní řízení. Došlo-li od doby původní dodávky k objektivním změnám podmínek (Vámi zmiňovaná změna kurzu USD), pak je samozřejmé a logické, že dojde i ke změně ceny těchto prvků a nová cena, odpovídající novým podmínkám bude vyjednána v rámci jednacího řízení. Jen podotýkám, že obecně platí, že vyjednaná cena by měla odpovídat cenám obvyklým v daném místě a čase.
V poslední části dotazu popisujete předpokládaný postup zadavatele. Zde nemáte zcela pravdu. Nejprve musíte dodavateli poslat písemnou výzvu (obsah určuje § 34 zákona), pak si nejlépe nechat předložit předběžnou nabídku, o ní dále s dodavatelem jednat a výsledek zaprotokolovat a po dosažení dohody uzavřít příslušnou smlouvu. Výsledek pak musí být uveřejněn v informačním systému veřejných zakázek v rozsahu a způsobem jaký definuje § 146 zákona

Jednací řízení bez uveřejnění |  30.09.2008

Zadavatel zadává v JŘBU dle § 23 odst.7 písm. b) zákona nové služby, jejichž zadání si vyhradil již v původním otevřeném řízení. Ze znění zákona nám není zřejmé, která obecná ustanovení zákona musí zadavatel dodržet např. dodavatel je vyzván k jednání na základě kterého podá nabídku-pro podání nabídky i v tomto případě platí ustanovení § 68 odst. 2 zákona tj. musí obsahovat prohlášení o vázanosti celým obsahem nabídky? Vydává zadavatel rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky dle § 81 odst. 1 zákona ? (Vzhledem k tomu, že nabídku nehodnotí dle hodnotících kritérií, neboť dle § 34 písm.i) zákona nemusí výzva hodnotící kritéria obsahovat, pokud je zakázka zadávána jedinému zájemci, není tak naplněna podmínka pro rozhodnutí uvedená v § 81 odst. 1 zákona, avšak odst. 4 tohoto § hovoří pouze o nepoužití § 81 odst. 3 zákona v JŘBU ) znamená to tedy, že zadavatel vydá rozhodnutí ?

Ustanovení § 23 vztahující se k jednacímu řízení bez uveřejnění pouze vymezují podmínky pro použití tohoto typu zadávacího řízení. Povinnosti zadavatele při zahájení JŘBU jsou dále definovány v § 34 zákona. Z nich lze dovodit, že zadavatel může (ale nemusí) požadovat předložení nabídky jako základu k jednání s dodavatelem. Nabídka však může být předložena až jako výsledek jednání. V každém z obou případů pak platí, že ustanovení pro podání nabídek dle § 69 zákona a pro obsah nabídky dle § 68 zákona se aplikuje obecně v každém druhu zadávacího řízení.

Rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky zadavatel musí. Nelze vyloučit, že i po projednání s dodavatelem bude nabídka na práce dle opčního práva pro zadavatele neakceptovatelná a zadavatel svým rozhodnutí stvrzuje, že s nabídkou (výběrem souhlasí). O povinnosti zadavatele „rozhodnout“ svědčí i výslovná zmínka v § 81 odstavec 4, kde je z povinnosti zadavatele v jednacím řízení vyloučena povinnost dle § 81 odstavec 3, tzn., že odstavce 1 a 2 se aplikují.

Personální propojení uchazečů |  23.07.2008

Můžou podat cenovou nabídku na VZ podle zák. č. 137/2006 Sb., dvě nebo více firem, jejichž statutárním orgánem je totožná (jedna) fyzická osoba (personální propojení)? V případě, že ano, musí nebo nemůže zadavatel takovéto nabídky přijmout (vyloučit)?

Zákon o veřejných zakázkách je zákonem antidiskriminačním. Jeho cílem je tedy spíše maximálně rozšířit soutěžní prostředí (umožnit účast maximálnímu počtu soutěžitelů), než účast jakkoliv omezovat.
Pokud dva samostatné právní subjekty (dvě právnické osoby) hodlají podat nabídku, pak je to jejich právo bez ohledu na to, zda jejich statutární orgán je obdobný či nikoliv. Právo podat nabídku má každý dodavatel (dodavatel je dle ustanovení § 17 písmeno a) zákona kterákoliv právnická nebo fyzická osoba….), a to bez ohledu na složení jeho statutárního orgánu. Zadavatel nemá právo nabídku takových dodavatelů vyloučit. Jinak by situace mohla být vnímána v případě zjednodušeného podlimitního řízení, kdy zadavatel vyzývá pět, zadavateli dopředu známých, dodavatelů. Tam by vyváni dvou dodavatelů, jejichž statutární orgán je složením shodný mohlo být vnímáno jako omezování soutěžního prostředí.

Dodatečná zákazka II. |  23.07.2008

Město realizuje stavbu dvou okružních křižovatek. Na zhotovitele akce bylo vypsáno zjednodušené podlimitní řízení dle § 21 odstavec 1 písmeno f) zákona a podle ustanovení § 38 zákona č. 137/2006Sb., o veřejných zakázkách.
Během realizace se vyskytly vícepráce v celkovém objemu 92 194,- Kč bez DPH . Tyto vícepráce spočívají v opravě části stávajícího povrchu chodníku (jeho oprava nebyla v PD zahrnuta, protože stavba křižovatky jej respektuje ve stávající trase), kdy stávající asfaltový povrch byl vybourán a nahrazen stejnou dlažbou jako jsou chodníky dotčené stavbou a dále jako vícepráce byla provedena oprava stávající opěrné zídky, která odděluje chodník od vozovky.
Obracíme se na Vás s žádostí o sdělení Vašeho stanoviska jak zadat uvedené vícepráce, zda máme postupovat dle § 23 odstavec 7 (to zřejmě nelze, neboť se nejedná o práce, které vznikly v důsledku nepředvídaných okolností ani to nejsou práce nezbytné pro realizaci akce) nebo zda můžeme uzavřít na tyto práce samostatnou smlouvu ( nevíme zda by se nejednalo o slučitelnosti zakázky). Jsme v situaci, kdy na provedené práce máme finanční krytí, ale nevím, jak správě provedení víceprací zadat.

Přesto, že nesouhlasím s Vašim zdůvodnění, proč nelze použít § 23 odstavec 7 (myslím si že jednou z funkcí stavby je i estetické hledisko a pokud navazující konstrukce by toto hledisko snižovaly, pak je třeba je provést a to asi na počátku nikdo nepředvídal) je použití citovaného ustanovení nevhodné, protože objem víceprací (dodatečných prací) jasně deklaruje, že jejich předpokládaná hodnota je pod hranicí 6 mil. Kč a jde tedy o dodatečnou veřejnou zakázku malého rozsahu, kterou lze zadat jakýmkoliv transparentním způsobem. Přitom podmínky realizace, které jsou obdobné jako podmínky pro použití § 23 odstavec 7 zákona umožňují, aby smlouva byla uzavřena s původním dodavatelem.

Dodatečná zákazka I. |  23.07.2008

Smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace byla uzavřena dne 27. 6. 2005 s uchazečem, jehož nabídka na veřejnou zakázku byla vybrána podle jediného kritéria, a to nejnižší nabídkové ceny. Celková cena činila 2.721.051,- Kč bez DPH, 3.238.051,- Kč s DPH. Uchazeč tuto celkovou cenu jak v rámci nabídky tak i v rámci uzavřené SoD rozdělil na několik samostatných položek. Mimo jiné jednou z položek byla i cena za autorský dozor, která byla ve výši 181.815,- Kč bez DPH, 216.360,-Kč. V průběhu realizace stavby vyvstala potřeba navýšení ceny za autorský dozor. Jednalo by se o "dodatečné služby", které však nesmí překročit 20% ceny původní veřejné zakázky. V daném případě tedy prosím o názor, zda se počítá 20% z celkové ceny VZ, tj. z 2.721.051,- Kč bez DPH nebo z ceny za autorský dozor, t.j. 181.815,- Kč bez DPH ?

Dodatečná veřejná zakázka, která je zadávána v jednacím řízení bez uveřejnění podle ustanovení § 23 odstavec 7 zákona má jako jednu z podmínek pro použití jednacího řízení bez uveřejnění ustanovení, že cena dodatečných služeb nesmí překročit 20% ceny původní veřejné zakázky. Tato podmínka je vztažena jednoznačně k ceně původní veřejné zakázky nikoliv pouze k dílčí části ceny. Proto je pro posouzení, kolik činí hodnota vyjádřená 20% rozhodující celková cena původní veřejné zakázky. Jen pro ilustraci uvádím, že pokud na stavbě vznikne potřeba provedení dodatečných betonových konstrukcí, posuzuje se její vztah k celkové ceně stavby a nikoliv jen k ceně původně sjednaných betonových konstrukcí.

Pozdní žádost o zadávací dokumentaci |  23.07.2008

S žádostí o poskytnutí zadávací dokumentace se na zadavatele obrátil zájemce po uplynutí lhůty dle § 48 odst. 2 zákona o VZ (nejpozději 5-ti dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek). Zadavatel má vůli dokumentaci poskytnout. Bylo by v souladu s rozhodovací praxí ÚHOS, pokud by mu nehledě na zákonné lhůty zadávací dokumentaci poskytl? Příslušné ustanovení je sice striktní, ovšem rozhodovací praxe může být jiná. Přesto bych se nerada hned v samém počátku veřejné soutěže dopustila chyby.

Odpověď není zcela jednoznačná, protože dle mého názoru je jedním ze základních prvků transparentnosti dodržení zákonem stanovených lhůt. Z tohoto pohledu by žádost o poskytnutí zadávací dokumentace měla být předložena v zákonem stanovené lhůtě. Pokud je však žádost zadavateli doručena po uplynutí lhůty dle § 48 odstavec 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon), je třeba zkoumat nejen slovní vyjádření zákona ale i jeho smysl. Základním smyslem zákona je pak zajistit v maximální míře soutěžní prostředí a nediskriminovat žádného z potencionálních zájemců nebo uchazečů o veřejnou zakázku. Z tohoto pohledu je pozdní podání žádosti o poskytnutí zadávací dokumentace zájemcem sice vadou, která však omezuje (ztěžuje) zpracování nabídky pouze pro tohoto zájemce tím, že bude mít kratší čas na zpracování nabídky. Má-li zadavatel zadávací dokumentaci k dispozici a může na žádost zájemce reagovat, pak není porušením zákon, pokud zadávací dokumentaci zájemci poskytne. Domnívám se však, že pozdní podání žádosti vyviňuje zadavatele z dodržení lhůt pro předání či zaslání zadávací dokumentace uvedených v odstavci 1 § 48 zákona.

Střet zájmů |  23.07.2008

Je nevhodné, případně nepřípustné aby nabídku podávala firma, která zpracovávala projektovou dokumentaci?

Tato otázka je komplikovanější. Ze zákona nelze dovodit jakékoliv omezení kteréhokoliv dodavatele. Naopak zákona všemi svými principy definuje naprostou otevřenost soutěžního prostředí. Z tohoto pohledu by podání nabídky zpracovatelem projektové dokumentace bylo zcela v pořádku. Otázkou ale zůstává možný střet zájmů, kdy osoba vykonávající funkci autorského dozoru by v případě, že by byla totožná s dodavatelem, kontrolovala sama sebe. Pokud bychom však vyloučili možnost účasti zpracovatele projektové dokumentace, pak by měl zadavatel problémy u většiny projekčních společností, protože ty se zabývají v mnoha případech i dodavatelskou činností a nikdo by projektovou dokumentaci zpracovat nechtěl, protože by se tím automaticky vyloučil z účasti v soutěži na dodavatele stavby. Navíc zpracovatel projektové dokumentace všechny své znalosti a vědomosti vtělil do zadávací dokumentace, kterou má k dispozici každý dodavatele, který si ji vyžádal nebo kterému byla poskytnuta, takže startovací podmínky by měly být pro všechny shodné. Nevím, zda tento problém byl v současnosti řešen ÚOHS, ale domnívám se, že účast zpracovatele projektové dokumentace v zadávacím řízení na dodavatele stavby je možná.

Příspěvková organizace města - veřejný zadavatel |  23.07.2008

Máme Technické služby, a.s. zřízené městem, kde město je 100% vlastníkem. Podle mého úsudku se při zadávání VZ na ně vztahuje § 2 odstavec 2 písmeno d) bod 2. (TO ZN., ŽE JSOU VEŘEJNÝ ZADAVATEL jako my Město). Bude zadáno jako VZ malého rozsahu (koupě auta cca 1.800 tis Kč) zakázka nebude financována z rozpočtu města ale z rozpočtu organizace. Je můj úsudek správný? Děkuji.

Podle ustanovení § 2 odstavec 2 písmeno d) je veřejným zadavatelem každá právnická osoba, která byla založena za účelem uspokojování potřeb veřejné zájmu, které nemají průmyslovou či obchodní povahu. Neznám účel založení Technických služeb a.s., ale vycházím-li z obvyklého účelu zakládání obdobných společností, pak jde o společnost, která je založena za účelem uspokojování veřejného zájmu (čistota a pořádek ve městě). Protože z dotazu vyplývá, že město je vlastníkem společnosti lze důvodně předpokládat, že město (tedy veřejný zadavatel) jmenuje nebo volí více jak polovinu členů statutárního, správního, dozorčího či kontrolního orgánu, čímž je splněna druhý podmínka nezbytná pro vymezení definice veřejného zadavatele. Za těchto okolností jsou Technické služby a.s. veřejným zadavatelem a vztahují se na ně všechny povinnost vyplývající pro veřejného zadavatele ze zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V případě popsaném v dotazu jde tedy o veřejnou zakázku malého rozsahu.

Veřejná zakázka malého rozsahu - posouzení nabídky nevyzvaného uchazeče |  23.07.2008

Do soutěže na veřejnou zakázku malého rozsahu podala nabídku firma která nebyla vyzvána. Byla poptána jedním z uchazečů, protože zpracovávala projektovou dokumentaci a podala nabídku bez vyzvání. Zadavatel její nabídku přijal a otevřel. Nabídka neobsahovala živnostenský list (uchazeč nebyl výzvou osloven a podal pouze cenovou nabídku) zadavatel jeho nabídku vybral jako nejvýhodnější a před podpisem smlouvy nechal předložit živnostenský list. Je to v pořádku?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje ustanovení § 18 odstavec 3 v němž je výslovně uvedeno, že zadavatele není povinen se řídit pravidly zákona u veřejných zakázek malého rozsahu s výjimkou uvedenou v § 6. Z toho lze jednoznačně dovodit, že zákon neřeší u těchto zakázek žádná procesní pravidla. Přihlédneme-li ale k ustanovení § 6 zákona, který řeší otázku nediskriminace, neexistuje žádný reálný důvod, pro který by měla být nabídka nevyzvaného uchazeče odmítnuta. Odmítnutí by naopak vedlo k jeho diskriminaci. Pokud nabídka není úplná vzhledem k podmínkám zadání, pak lze analogicky uplatnit postup definovaný v § 59 popř. § 76 a vyžádat si doplnění nebo vysvětlení nabídky. V postupu zadavatele pak nelze spatřovat porušení zákona.

Poměr váhy hodnotících kritérií |  23.07.2008

Máme 2 dílčí hodnotící kritéria ekonomické výhodnosti nabídky - výši nabídkové ceny a technické (60%)a funkční parametry nabízených dodávek (40%), jak nejlépe nastavit dle Vašich zkušeností jejich váhu?

Váhu kritérií je třeba nastavovat po pečlivém zvážení a rozhoduje o ní také způsob hodnocení nabídek. Pokud zadavatel převzal způsob hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti z bývalé vyhl. 240/2004 Sb., pak je nejoptimálnějším poměrem 70% cena a 30% technické a funkční parametry.
Pouze pro úplnost poznamenáváme, že dílčí hodnotící kritérium technické a funkční parametry nabízených dodávek je poměrně diskutabilní. Je nutné, aby zadavatel ve svých zadávacích podmínkách vymezil, co tím míní. V době podání nabídek (hodnotí se nabídky) nemá o budoucí dodávce mnoho informací. Musí tedy uložit v zadávacích podmínkách vymezit, co vše mu mají uchazeči předložit v nabídce, aby mohl hodnotit budoucí dodávku (fotky, technickou dokumentaci, technický popis výrobků apod.). Přitom u dodávek jsou vzorky, či dokumentace či fotografie součástí kvalifikace a jak známo, nic z kvalifikace nesmí být předmětem hodnocení (§ 50 odstavec 4 zákona). Navíc technické a užitné vlastnosti definuje zadavatelem předaná technická dokumentace (u interiéru projekt) a uchazeč ji buď splní (nabídka je dále hodnocena) nebo nesplní (nabídka je vyřazena). Pokud tedy výše vymezené kritérium použijete, musíte předem v zadávací dokumentaci vymezit, co v jeho rámci budete konkrétně hodnotit. Společnost RTS, a.s., takové kritérium nedoporučuje.

Investice zaplacená odpuštěním nájemného |  21.07.2008

Nájemce městského objektu chce technicky zhodnotit pronajímané prostory v hodnotě cca 18 mil. Kč. Finance, které jednorázově investuje do těchto městských prostor mu budou postupně vráceny formou odpisu nájemného. Město uvažuje o tom, že nájemce pověří výkonem zadavatelské činnosti. Musí nájemce (soukromá společnost) postupovat podle zákona o veřejných zakázkách.

Částka, na úhradu investic jde z rozpočtu města. Není podstatné, že fyzicky se do rozpočtu nedostane, ale tím, že se sníží příjem města o nezaplacené nájemné, dochází v podstatě k výdeji finančních veřejných prostředků. Rovněž z hlediska stanovení nákladů na investici, může relevantní odpověď dát jen hospodářská soutěž mezi dodavateli, kteří nabídnou ekonomicky nejvhodnější nabídku. Domnívám se, že město při uzavření smlouvy o „odpuštění“ nájemného za investice do nemovitosti by mělo zavázat nájemce k postupu dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (v tomto případě zjednodušené podlimitní řízení), protože dle mého názoru je nájemce dotovaným zadavatelem.
Upozorňuji, že výše popsaná odpověď vychází pouze z logiky věci a nemá zcela jednoznačně a výslovně popsanou oporu v zákoně.

Uveřejnění veřejné zakázky malého rozsahu |  18.07.2008

Musíme jako veřejný zadavatel (obec) veřejné zakázky malého rozsahu (stavební práce do 6.000.000,- Kč bez DPH) uveřejňovat na úřední desce a zároveň i na webu města? A to i v případě zaslání výzvy více zájemcům?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách nemá pro tento druh veřejných zakázek (veřejná zakázka malého rozsahu) žádná procesní pravidla s výjimkou ustanovení § 6 zákona. Ze zákona nelze tedy nijak dovodit povinnost veřejného zadavatele zveřejňovat text výzvy na úřední desce. Je zřejmé, že takovýto krok by zvýšil zásadu transparentnosti zadávacího řízení, ale transparentnost je dostatečně zajištěna i v případě, kdy zadavatel osloví k podání nabídky více dodavatelů.

Okruh uchazečů u veřejné zakázky malého rozsahu II. |  18.07.2008

Při zaslané výzvě více zájemcům (5 -ti) a zároveň zveřejněním na webu města, můžeme odmítnout další případné zájemce o zakázku?

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je postaven na zásadách nediskriminace či rovného zacházení. Takováto zásada je zcela jistě porušena tím, že by nabídku některého dodavatele zadavatel bezdůvodně odmítl. Pokud některý dodavatel zjistí, že je nějaká zakázka zadávána a podá nabídku, nemůže ji zadavatel bezdůvodně odmítnout. Je však věcí dodavatele, aby jeho nabídka odpovídala podmínkám zadavatele.

Okruh uchazečů u veřejné zakázky malého rozsahu |  18.07.2008

Můžeme v textu výzvy v odstavci Práva zadavatele uveřejnit : "Soutěže se mohou zúčastnit pouze uchazeči, kteří byli vyzváni zadavatelem k podání nabídky "? Uchazeči nemají právo na podání námitky proti jednotlivým úkonům zadavatele" ? A to vše při dodržení § 6 zákona č. 137/06 ?

Takováto podmínka zadání by byla zcela jistě označena jako diskriminační. Nedoporučujeme ji do zadávací dokumentace vůbec dávat. Omezování soutěžního prostředí je principielním porušením zákona a není pro něj žádný racionální důvod. U veřejných zakázek malého rozsahu nevzniká dodavateli právo na podání námitek ze zákona. Podle ustanovení § 110 lze námitky podat u nadlimitních nebo podlimitních veřejných zakázek (veřejná zakázka malého rozsahu není ani jednou z nich). Uvedení takovéto podmínky do zadávací dokumentace je nadbytečné, protože je zřejmá ze zákona.

Sdružení uchazečů |  18.07.2008

Veřejnou zakázku „Rekonstrukce polní cesty C2“ a „Rekonstrukce polní cesty C5“ zadanou JBÚ podle zákona č. 40/2004 Sb. zvítězila nabídka, předložená uchazečem Lesostavby Třeboň a PROGES České Budějovice – sdružení.
Právnické osoby Lesostavby Třeboň a.s. se sídlem Znojemská 64 Jihlava a PROGES s.r.o. se sídlem Rudolfovská 202/88 České Budějovice za účelem účasti ve veřejné soutěži a na provedení veřejné zakázky uzavřely smlouvu o sdružení dle ustanovení § 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, v níž se dohodly, že budou pro účely této smlouvy společně vystupovat pod názvem „Lesostavby Třeboň a Proges České Budějovice – sdružení“. S tímto uchazečem (sdružením) byla uzavřena smlouva, která byla podepsána členem sdružení Lesostavby Třeboň a.s., zastoupená gen. ředitelem ing. Pekárkem, tak jak vyplývá ze Smlouvy o sdružení.
Tyto akce jsme zařadili do žádostí o poskytnutí finanční pomoci z Operačního Programu Zemědělství v rámci fondu EU. Podle SZIF (Státní zemědělský intervenční fond), který vyřizuje žádosti o proplacení se domnívá, že Sdružení podle § 829 a násl. Občanského zákoníku nemá způsobilost k právům a povinnostem – nemá právní subjektivitu a nemůže tudíž vstupovat do právních vztahů a není tedy možné aby byla takovémuto sdružení přidělena zakázka a následně s ním uzavřena smlouva o dílo.

Pokud podává nabídku více dodavatelů společně, pak ze zákona dle ustanovení § 69 odstavec 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách jsou považováni za jednoho uchazeče. Pro podání společně nabídky se většina dodavatelů sdružuje do sdružení ve smyslu smlouvy o sdružení dle § 829 a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Takovéto sdružení však nemá, dle našeho názoru, právní subjektivitu a v právních úkonech, zejména v uzavřené smlouvě o dílo, musí být uvedeni oba dodavatelé např. formou:
Smluvní strany
Zhotovitel:
1. Lesostavby Třeboň
2. PROGES České Budějovice
za něž na základě smlouvy o sdružení č. 12345 ze dne 1.1.2005 jedná a podepisuje společnost Lesostavby Třeboň.
Smlouva uzavřená se „sdružením“ je podle našeho názoru skutečně neplatná. Jde však o formální vadu, která nijak nepopírá projev vůle všech zúčastněných. Pokud byla kvalifikace prokázána způsobem stanoveným zákonem pro podání společné nabídky, byly splněny všechny zadávací podmínky a nabídka těchto dodavatelů je objektivně nejvýhodnější, lze uvedenou vadu zhojit uzavřením smlouvy obsahově shodné s návrhem z nabídky, toliko právně řádně upravené v ustanovení týkajícím se definice dodavatele.
Nelze však pominout skutečnost, že nabídka byla podle ryze formálního posouzení podána špatně (resp. návrh smlouvy), protože sdružení skutečně nemá právo takovýto návrh podat. Posuzování této skutečnosti by však mělo respektovat projev vůle dodavatelů, který je dle mého názoru zřejmý a v žádném případě by nemělo toto „formální“ pochybení být důvodem k tomu, že zadavatel bude muset přijmout jinou, méně výhodnou nabídku.

Sektorový zadavatel |  18.07.2008

Město založilo a je 100 procentním vlastníkem společnosti XYZ s.r.o., která vyrábí a distribuuje teplo pro město. Rada města jmenuje do této společnosti členy dozorčí rady, schvaluje hospodaření této společnosti, jmenuje a odvolává jednatele.
Moje dotazy jsou následující:
1. Je společnost XYZ s.r.o. sektorovým zadavatelem dle příslušných ustanovení zákona?
2. Může tato společnost zadat podlimitní veřejnou zakázku na stavební práce s hodnotou 17 mil. Kč včetně DPH (výstavba nového a rekonstrukce stávajícího potrubního rozvodu tepla) postupem mimo režim zákona?

Odpověď 1
Postavení Vámi popsané obchodní společnosti není zcela jasné. Tato společnost splňuje totiž i definici veřejného zadavatele ve smyslu § 2 odstavec 2 písmeno d) zákona, ale podle našeho názoru splňuje i podmínku pro sektorového zadavatele podle § 2 odstavec 6. Pro naprostou právní jistotou by bylo vhodnější posuzovat předmětnou společnost jako veřejného zadavatele.

Odpověď 2
Ano, tato společnost může tuto veřejnou podlimitní zakázku (výstavba nového a rekonstrukce stávajícího potrubního rozvodu tepla) zadat mimo režim zákona o veřejných zakázkách, protože předmět veřejné zakázky se vztahuje k výkonu relevantní činnosti podle § 4 odstavec 1 písmeno b) zákona. I pro veřejného zadavatele platí, že pokud se předmět veřejné zakázky vztahuje k výkonu relevantní činnosti, pak postupuje podle ustanovení platných pro sektorového zadavatele – viz. § 2 odstavec 7 nebo také § 5 odstavec 2 – věta první. Ustanovení platné pro sektorového zadavatele zní:
Sektorový zadavatel postupuje podle zákona pouze v případě nadlimitních veřejných zakázek ………… (viz. § 19 odstavec 1)

Používání obchodních názvů |  18.07.2008

Oproti předchozím zvyklostem dle původního zákona o zadávání veřejných zakázek chceme v projektové dokumentaci (včetně výkazu výměr) uvádět obchodní názvy výrobků s tím, že bude výslovně uvedeno, že se jedná o vymezení standardu. Je takový postup možný?

V zadávací dokumentaci pro zadání veřejné zakázky zákon výslovně zakazuje (§ 30 odstavec 9) zadavateli uvádět obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení , specifická označení zboží apod. Jedinou výjimkou je, pokud by takový postup byl odůvodněn předmětem veřejné zakázky nebo pokud by předmět veřejné zakázky nebylo možné popsat jinak. Takový postup však není odůvodněn u veřejné zakázky na stavební práce, kde lze požadované konstrukce vymezit technickým popisem. Naše současné zvyklosti jsou však zcela opačné. V projektové dokumentaci se vyskytují zcela obvykle názvy výrobků či firem, a to jak ve výkresové či textové části, tak zejména ve výkazu výměr. Prozatím je tento trend kontrolními orgány tolerován, ale zejména u zakázek, na jejichž financování se podílí Evropská unie to může být problém, protože z hlediska unijního práva jde o porušení zákona a zvýhodnění konkrétního dodavatele. Stejně tak je tomu podle českého práva, ale prozatím, jak je uvedeno výše, je tento postup vnímám jako obvyklý. Při striktním výkladu zákona nepomůže ani definice uváděných obchodních jmen jako vymezení standardu, protože standard lze vymezit i popisem technických a kvalitativních parametrů. Proto je vhodnější, omezit uvádění obchodních jmen na minimum a v případě možnosti je zcela vyloučit.

Průzkum trhu u zakázky malého rozsahu |  18.07.2008

Předpokládáme zadat veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávku zboží, kterým je v tomto případě pořízení (nákup) sond používaných při monitoringu jakosti povrchových vod. Dle jejich tvrzení splňuje požadavky na sledovaná měření pouze sonda Fluoro Probe, kterou dodává jediný dodavatel v ČR. Jakým způsobem pak mohu dokladovat průzkum trhu, aby bylo zřejmé, že mnou požadovanou dodávku může splnit skutečně tento jediný dodavatel?

Pro veřejné zakázky malého rozsahu platí v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) ustanovení § 18 odstavec 3, ze kterého je zřejmé, že zadavatel není povinen postupovat podle zákona u veřejných zakázek malého rozsahu s výjimkou povinnosti dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Jestli je zadavatel přesvědčen, že technické požadavky pro jeho dodávku u veřejné zakázky malého rozsahu je schopen splnit pouze jeden dodavatel, nemůže takový závěr získat jinak, než průzkumem trhu a pro svoji právní jistotu by měl tento průzkum (nikoliv cenový, ale technický) písemně dokladovat. Pak mu nic nebrání, aby takovouto zakázku zadal jedinému dodavateli.

Klasifikace předmětu zakázky |  18.07.2008

Při diskusi o provádění údržby drobných vodních toků a hlavních odvodňovacích zařízení (jedná se převážně o práce druhu sečení, kácení, opravy opevnění, odtěžení sedimentu – čištění…) jsme dospěli k dohadům, zda se jedná o veřejnou zakázku na stavební práce či spíše služby?! Hrozí nám pak nějaký postih, pokud bychom chybně klasifikovali?

Za klasifikaci předmětu veřejné zakázky je plně odpovědný zadavatel. Chybná klasifikace, která by znamenala, že veřejná zakázka byla z důvodů chyby zadavatele zadána v „méně složitém“ zadávacím řízení, by zcela jistě vedla k postihu zadavatele (nápravné opatření, popř. sankce za správní delikt). Vámi definované práce spadají podle našeho názoru do kategorie stavebních prací, protože jejich definici obsahuje příloha č. 3 zákona, definující stavební činnosti. Pod třídou 45.11 jsou zahrnuty přípravné práce (mimo jiné i přípravné zemní práce a domnívám se, že do tohoto okruhu patří i případné kácení dřevin – viz. klasifikace stavebních prací dle JKSO) a dále v tř. 45.24 je výslovně uvedeno bagrování, tedy odtěžení sedimentu a ve třídě 45.25 jsou obsaženy zednické a kladečské práce, tedy opravy opevnění. I údržba stavebních objektů je stavební prácí – viz. popis ke třídě 45.

Zakázka malého rozsahu |  18.07.2008

Pokud mám veřejnou zakázku malého rozsahu, musím se držet zákona č.137/2006 Sb.?

Pro veřejné zakázky malého rozsahu obsahuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ustanovení § 18 odstavec 3, ve kterém je stanoveno, že zadavatel není povinen zadávat dle zákona veřejné zakázky malého rozsahu s výjimkou dodržení zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Pokud tedy zadáváte veřejnou zakázku malého rozsahu, stanovíte si procesní postup dle svého uvážení a nemusíte používat postupy nebo požadavky definované zákonem.

Nevyzvaní zájemci o účast ve zjednodušeném podlimitním řízení |  18.07.2008

V zákoně č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách (dále jen zákon) je v § 38, odst. 1 určeno, že ve zjednodušeném podlimitním řízení zadavatel vyzývá nejméně 5 zájemců k podání nabídky. V odst. 2 tohoto paragrafu je zadavateli uložena povinnost uveřejnění výzvy dle odst. 1 po celou dobu trvání lhůty pro podání nabídek. Lze tedy chápat povinnost uveřejnění výzvy a formulaci "...nejméně 5..." jako možnost účasti dalším zájemcům ve veřejné soutěži přesto, že zadavatel na telefonický dotaz sdělil, že oslovil přímo 5 konkrétních zájemců. Má zadavatel povinnost umožnit účast v soutěži i dalším zájemcům, když ho o to požádají, nad rámec 5 i přesto, že nebyli zadavatelem přímo osloveni? Jakým způsobem se může takový zájemce o účast ve výběrovém řízení ucházet? Výzva k podání nabídky není určena vybraným subjektům, ale je koncipována jako obecná a je nazvána "Výzva k podání nabídky do zjednodušeného podlimitního veřejného výběrového řízení (dle zákona 137/2006 Sb.)". Ve výzvě jsou definovány požadavky na základní kvalifikační předpoklady, ekonomickou a odbornou způsobilost, hodnotící kritéria, lhůta pro podání.

Obecným principem zadávacího řízení je dle § 6 zákona č. 137/2006 Sb., rovný přístup ke všem, nediskriminace a transparentnost. Z pohledu tohoto obecného pojetí je právem každého dodavatele účast v zadávacím řízení (tedy i ve zjednodušeném podlimitním řízení). Podle ustanovení § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) je zadavatel povinen vyzvat nejméně 5 zájemců a vhodným způsobem text výzvy uveřejnit. Základním obsahem této výzvy je mimo jiné i informace o přístupu či poskytnutí zadávací dokumentace. Každý, tedy i nevyzvaný dodavatel má tedy informace o tom, kde lze zadávací dokumentaci získat a má právo o poskytnutí zadávací dokumentace požádat. Dle ustanovení § 48 odstavec 1 je zadavatel povinen předat či zaslat zadávací dokumentaci každému dodavateli na základě jeho žádosti (tedy nikoliv jen vyzvanému zájemce, ale dodavateli, tedy kterékoliv osobě, která poskytuje služby, dodává zboží nebo provádí stavební práce). Rovněž § 69 odstavec 1 zákona přiznává právo podat nabídku dodavateli (tedy opět kterékoliv osobě) a nikoliv pouze vyzvanému zájemci. Zadavatel pak nemůže takového dodavatele nijak omezit (diskriminovat), že by jeho nabídku nepřijal. Ten dodavatel, který nebyl vyzván tedy může bez obav požádat o vydání zadávací dokumentace a podat následně svoji nabídku.

Zrušení zjednodušeného podlimitního řízení |  18.07.2008

Zadavatel chce zrušit zadávací řízení zadané formou zjednodušeného podlimitního řízení. Při tvorbě rozhodnutí o zrušení této podlimitní veřejné zakázky, si nejsem jistá, zda-li je vhodnější rušit dle § 84 odst. 4, nebo raději za níže uvedených důvodů § 84 odstavec 2 písmeno e) v návaznosti na ustanovení § 111 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb.? Jako důvod zrušení rozvádím konkrétní nedostatky zadávací dokumentace při stanovení technických podmínek dodávek.

Výzvu k podání nabídky v rámci nového zjednodušeného podlimitního řízení lze odeslat teprve skončením lhůty pro námitky proti rozhodnutí o zrušení?

Pro zrušení zjednodušeného podlimitního řízení je relevantní ustanovení § 84 odstavec 4 zákona, které umožňuje (alespoň podle současného právního názoru) zrušení zjednodušeného podlimitního řízení z jakýchkoliv důvodů. Je tedy vhodné se odkázat na toto ustanovení a uvést, že jako důvod je nutnost upřesnění technických podmínek zadávací dokumentace.

Zákon skutečně nevylučuje možnost, že by některý z uchazečů podal námitky proti rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení, ale takováto námitka by byla v podstatě neřešitelná. Zadavateli vzniká právo na zahájení nového zadávacího řízení s obdobným předmětem veřejné zakázky ihned po zrušení původního zadávacího řízení (zrušeno je dnem, kdy o tom zadavatel rozhodl), je však vhodné s novým zahájením počkat do doby, kdy jsou všichni zájemci a uchazeči informováni o rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení (§ 84 odstavec 8). Ustanovení § 110 odstavec 4 již nelze aplikovat (zadavatel nesmí zrušit zadávací řízení, běží-li lhůta pro podání námitek), protože již bylo zadávací řízení zrušeno – není tedy co rušit.

Autorské právo a projektová dokumentace |  26.04.2008

Máme vypracovanou stavební dokumentaci v rozsahu pro stavební povolení z roku 2003, v současné době máme platné stavební povolení a pro následující výběrové řízení na dodavatele stavby potřebujeme zadat dopracování dokumentace pro provádění stavby. Podle vnitřního předpisu pro zadávání zakázek malého rozsahu musíme vyzvat kromě původního zpracovatele i nejméně další dva dodavatele a je tedy možné, že nejnižší nabídku podá jiný dodavatel, než ten, který vypracoval dokumentaci pro stavební povolení. Je vůbec přípustné, aby dopracování dokumentace pro provádění stavby vypracoval jiný dodavatel, než ten, který vypracoval dokumentaci pro stavební povolení?
Pokud ano,má zadavatel uzavřít smlouvu o autorském dozoru s projektantem dokumentace pro stavební povolení nebo s projektantem dokumentace pro provádění stavby?

Zákon o veřejných zakázkách uvedenou problematiku neřeší. Z tohoto pohledu je rozhodný „autorský zákon“, který definuje i ochranu autorských práv. Projektová dokumentace pro stavební povolení není dle našeho názoru dílem ve smyslu citovaného zákona, lze tedy, bez porušení autorských práv, připustit variantu, kdy stávající projektovou dokumentaci pro stavební povolení dopracuje do podoby dokumentace pro provedení stavby jiná osoba. Otázka autorského dozoru je pak na zvážení zadavatele, neznáme zákonnou vazbu mezi autorstvím určitého stupně projektové dokumentace a výkonem autorského dozoru, ale v tomto případě doporučujeme ponechat autorský dozor zpracovateli projektové dokumentace pro stavební povolení, protože ten může zároveň dohlédnout na to, aby i projektová dokumentace pro provedení stavby v podrobnostech odpovídala původní, zadavatelem odsouhlasené a převzaté projektové dokumentaci.

Využití opčního práva |  21.04.2008

Vážení, jsme obec, která hodlá rekonstruovat komunikace. Před cca 3 lety na těchto bylo provedeno výběrové řízení dle zákona č.40/2004 Sb. na kanalizace, jejímž zadavatelem byl Vak (jiný zadavatel než jsme my). U tohoto výběrového řízení si zajistil opční právo na dobu 3 let následného provedení úpravy komunikačních povrchů. Chceme se zeptat, zda toto opční právo je závazné i pro nás, jakožto jiného zadavatele na akci, která se netýká budované kanalizace, ale úpravu povrchů po těchto rekonstrukcích na celé ulici, tj.i nezasažených prostor. Jinými slovy, zda můžeme provést vlastní výběrové řízení nebo musíme smlouvu uzavřít s původním dodavatelem kanalizace.

Využití opčního práva při zadávání veřejné zakázky je podle ustanovení § 23 odstavec 7 písmeno b) zákona vázáno na původní veřejnou zakázku. V popsaném případě, zadal sektorový zadavatel Vak zadávací řízení v jehož rámci si vyhradil opční právo na úpravy povrchů komunikací. V současné době jiný zadavatel (obec) hodlá provádět práce, které byly z části předmětem opčního práva jiného zadavatele. Využití opčního práva obcí možné není. Opční právo a jeho následné využití je vázáno k původní veřejné zakázce, kterou však obec nikdy nezadávala. Obec tedy nemůže využít opčního práva jiného zadavatele z jiné veřejné zakázky, nehledě na to, že v tomto konkrétním případě jde i o provedení jiných prací, než pouze těch které byly předmětem opčního práva (rekonstrukce komunikace v plné šíři, kdežto v opčním právu pouze v rozsahu poškozeného povrchu nad rýhou). Žádný jiný zadavatel, než ten, který veřejnou zakázku zadával nemá pro použití opčního práva jiného zadavatele zákonné předpoklady. Obec tedy musí provést vlastní nové zadávací řízení.

Předmět veřejné zakázky II. |  04.04.2008

Město má schválené finance a připravuje pro základní školu veřejnou zakázku malého rozsahu (cca do 1 mil Kč vč. DPH) na stavební práce pod názvem "Rekonstrukce sociálního zařízení". Realizace je naplánovaná na období letních prázdnin.
Dále odbor architektury připravuje dotační akci pod názvem "Snížení spotřeby energie v budovách města", která bude zadána v otevřeném podlimitním řízení. Jedním z objektů, kde bude tato veřejná zakázka na stavební práce (zateplení fasády, rekonstrukce střechy, výměna oken, topení,...) realizována je i výše uvedená základní škola. Zatím není rozhodnuto, zda se tento projekt bude realizovat v letošním roce (také období letních prázdnin) nebo až příští rok. Realizace se bude odvíjet od výše dotačních finančních prostředků.
Mohu zadat akci č.1 "Rekonstrukci soc.zařízení" samostatně jako zakázku malého rozsahu (všechny podklady již máme k dispozici), nebo musí být zadána formou otevřeného řízení stejně jako bude zadána akce č.2? Podotýkám, že zatím nevíme zda se bude akce č.2 letos realizovat.

Obě stavební zakázky popsané výše jsou samostatnými veřejnými zakázkami. I z předmětu těchto zakázek vyplývá, že se jedná o jiný druh stavebních prací a rovněž realizace obou je na sobě nezávislá. Z tohoto důvodu je možné zadat rekonstrukci sociálních zařízení samostatně, jako veřejnou zakázku malého rozsahu a nezávisle na ní, tedy je jedno zda současně nebo později, zadat druhou veřejnou zakázku formou otevřeného řízení.

Klasifikace předmětu - výměna oken podruhé |  03.04.2008

Odpověď na dotaz „výměna oken“ – dodávka nebo stavební práce ?, zveřejněna na Vašich stránkách je jednoznačná. V případě s kterým jsem se setkal, byl dodavatelem stavebních prací na výměnu oken bytového domu výrobce oken, který má současně oprávnění ŽL na provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Je v daném případě nutno chápat provedení výměny oken jako dodávku ( s limitem do 2,0 mil. Kč).

O zařazení veřejné zakázky podle jejího předmětu rozhoduje druh činnosti, která je jejím předmětem. Z přílohy č. 3 k zákonu č. 137/2006 Sb., vyplývá, že stavební činností je podle třídy 45.42 Truhlářské práce mimo jiné i osazování oken. Bohužel v příloze je uveden nešťastný dovětek, nikoliv vlastní výroby. Z tohoto dovětku by vyplývalo, že pokud jsou osazována okna vlastní výroby, nejedná se o stavební činnost podle přílohy č.3 zákona. O zatřídění druhu veřejné zakázky však zadavatel rozhoduje na počátku zadávacího řízení, tedy v době, kdy vůbec netuší, kdo se výběrového řízení zúčastní. Jestliže tedy zadavatel zadá veřejnou zakázku na výměnu oken, pak umožňuje účast uchazečům, kteří okna buď koupí od specializovaného dodavatele nebo vyrobí sami, pokud takovou kapacitou disponují a osadí (tedy provedenou stavební práce). V takovém případě jde jednoznačně o stavební činnost ve smyslu citované přílohy zákona. V souvislosti s tím je třeba vzít v úvahu i definici veřejné zakázky na dodávky, kde z definice veřejné zakázky na dodávku vyplývá, že (cituji):
§ 8 odstavec 2 zákona
Veřejnou zakázkou na dodávky je rovněž veřejná zakázka, jejímž předmětem je kromě pořízení zboží podle odstavce 1 rovněž poskytnutí služby spočívající v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu, pokud tyto činnosti nejsou základním účelem veřejné zakázky, avšak jsou nezbytné ke splnění veřejné zakázky na dodávky.
Z citovaného ustanovení zákona by bylo možné dovodit, že montáž oken je součástí dodávky, ale takový předpoklad lze uplatnit pouze jde-li o související službu, kdežto montáž (osazení) oken je stavební práce a tam takové spojení zákon nedefinuje. Tedy i z definice lze dovodit, že o veřejnou zakázku na dodávku nejde. Rovněž v případě, kdy posoudíme celý problém z logiky věci, pak jde o stejný problém jako u rekonstrukce jakékoliv jiné stavební konstrukce. Ve většině případů je převažující hodnotou ceny dodávka materiálu a přesto nikdo neuvažuje o tom, že by měl být druh veřejné zakázky jiný, než stavební práce. Jediné, kdy by bylo možné diskutovat o možnosti zařadit veřejnou zakázku na výměnu oken jako dodávku je případ, kdy by byla poptávána výroba oken, ale i v tomto případě by šlo o diskutabilní výklad.

Změna platebních podmínek po podpisu smlouvy |  14.03.2008

Dobrý den,
chtěla bych se s Vámi poradit, zda je nutné striktně dodržet výzvu. Při dolaďování smlouvy o dílo jsme narazili na problém, kdy jsme ve výzvě na podlimitní zakázku na služby provedenou zjednodušeným podlimitním řízením uvedli následující "Zhotovitel bude fakturovat jednotlivé stupně projektové dokumentace po jejich dokončení a předání.", (je tím myšleno, že se bude proplácet PD pro územní rozhodnutí, PD pro stavební povolení a PD pro realizaci stavby). Zhotovitel však by rád fakturoval menší částky (menší dílčí části). My bychom s tím problém neměli, jen bychom chtěli vědět, zda na to můžeme bez obav přistoupit

Zadavatel musí smlouvu uzavřít v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče (ust. § 82 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Nabídka uchazeče samozřejmě musí respektovat podmínky, které si zadavatel stanovil. Jejich změna pak již není možná.
Jedná se o to, že všichni uchazeči znali Vaše podmínky financování veřejné zakázky a tyto platební podmínky museli respektovat a zohlednit ve svých nabídkových cenách. Změna platebních podmínek by mohla mít dopad na jejich nabídkové ceny.
Změna platebních podmínek tak není možná a to ani ve smlouvě ani formou dodatku ke smlouvě. Tím by zadavatel porušil zákon a vystavil by se možnému postihu ze strany orgánu dohledu.

Výměna oken - dodávka nebo stavební práce? |  01.01.2008

Město má záměr vyměnit ve škole stávající okna za nová (stará dřevěná za plastová). Předpokládaná cena zakázky je cca 3 mil. Kč včetně DPH. S ohledem na zákonné limity se neshodujeme v názoru, zda se jedná o zakázku na stavební práce (pak je to zakázka malého rozsahu do 6 mil. Kč bez DPH a nepodléhá to dikci zákona) nebo se jedná o veřejnou zakázku na dodávky (limit zakázky malého rozsahu do 2 mil. Kč), kde se musí jednoznačně postupovat podle zákona. Z předpokládané ceny (vypracován rozpočet projektanta) činí cca 85% hodnota vlastních oken. Prosím o Váš názor, jakým způsobem postupovat a neporušit zákon. Z hlediska schváleného rozpočtu města se jedná o jednu rozpočtovou položku.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách obsahuje přílohu č.3, která definuje stavební činnosti. V této příloze je mimo jiné klasifikována třída 45.42 Truhlářské práce, ve které je obsaženo i osazování oken ze dřeva nebo jiných materiálů. Osazování (tedy i výměna oken) je tedy stavební práce k jejímuž provedení je nezbytná dodávka oken. Vámi definovaná veřejná zakázka je tedy veřejnou zakázku na stavební práce bez ohledu na to, jaký je poměr mezi hodnotou dodávky oken a hodnotou jejich osazení. Ustanovení § 16 odstavec 2 zákona v tomto případě použít nelze, protože dodávka oken je nezbytná pro provedení stavebních činností.

Předmět veřejné zakázky - dodávka, služba nebo stavební práce? |  01.10.2007

V současné době připravujeme výměnu řídící centrály rozsáhlého systému měření a regulace (MaR)objektů areálu (jedná se tedy o centrálu, která řídí rozsáhlý technologický systém). Stávající centrála řídí cca 7 600 regulačních míst, jejichž počet postupně narůstal, takže v současné době je její kapacita na hranici bezpečnosti provozu. Průzkumem trhu bylo zjištěno, že výměna centrály MaR bude stát min. 3 mil. Kč. Při posuzování otázky, o jakou zakázku se jedná jsou zde dva názory:
1. jedná se o zakázku podle §10 veřejná zakázka na služby (tento názor zastávají právníci)
nebo
2. jedná se o zakázku na stavební práce podle §9 zákona č.137/2006 Sb.(tento názor zastávají provozní technici).

Popis druhů veřejných zakázek definují ustanovení § 8 – 10 zákona č. 137/2006 Sb., z nichž vyplývá, že Vámi popisovaná veřejná zakázka je pro určení komplikovaná, protože zahrnuje ve svém předmětu všechny činnosti (dodávky, stavební práce a služby), které definují druh veřejné zakázky. Pro posouzení správného zatřídění je třeba vymezit, zda řídící centrála, resp. její montáž je zahrnuta v příloze č. 3 zákona, která definuje pojem stavební činností dle § 9 zákona. Ve třídě 45.31 lze takovouto definici alespoň přiměřeně nalézt a proto je možné veřejnou zakázku definovat jako veřejnou zakázku na stavební práce (MaR je klasickou stavební specializovanou činností). Ve spojení s ustanovením § 9 odstavec 2 zákona, lze do předmětu této veřejné zakázky zahrnout i dodávku centrály. Oproti výše popsanému stojí ustanovení § 16 odstavec 2 zákona, které vylučuje zahrnování hodnoty dodávek, které nejsou pro provedení předmětu nezbytné do předpokládané hodnoty veřejné zakázky na stavební práce v případech, kdy by takové sloučení mělo za následek „snížení“ limitu veřejné zakázky dané rozdílnými hodnotami limitů veřejných zakázek na služby a dodávky a na stavební práce, což je i Váš případ. Z těchto rozdílných pohledů tedy není a nemůže být odpověď zcela jednoznačná (viz dva názory popsané Vámi výše). Přestože se domníváme, že jde o veřejnou zakázku na stavební práce, která je obsažena v příloze č. 3 zákona, pro jejíž provedení je nezbytná dodávka nové centrály, doporučuje v zájmu právní jistoty zadavatele postupovat podle předpokládané hodnoty dodávky vlastní centrály a předpokládané hodnoty služeb spojených s její výměnou a veřejnou zakázku zadat jako veřejnou zakázku na dodávky nebo služby podle toho, která část předpokládané hodnoty je převažující. Opětovně však zdůrazňujeme, že jde spíše o „alibistický“ postup, protože zakázka má všechny znaky veřejné zakázky na stavební práce.

Opční právo po platnosti nového zákona |  24.09.2007

Dobrý den,
veřejná zakázka na služby byla zadána dle zákona č. 40/2004 Sb. Nyní bude zadána na základě opce uvedené v této veřejné zakázce další veřejná zakázka na služby. Jedná se o pokračování zahájené veřejné zakázky dle zákona č. 40/2004 Sb nebo se jedná o novou zakázku dle zákona č. 137/2006 Sb.

Ty veřejné zakázky, jejichž zadání bylo zahájeno před účinností citovaného zákona se dokončí podle toho právního předpisu, podle kterého bylo zahájeno zadávací řízení (zákon 40/2004 Sb.). Vznikne-li u těchto „starých“ veřejných zakázek potřeba dodatečných dodávek, prací nebo služeb, pak jde vždy o novou dodatečnou veřejnou zakázku, která musí být zadávána podle platného právního předpisu, nyní tedy dle zákona č. 137/2006 Sb. I v případě, kdy jste měli vyhrazeno opční právo na další služby, nelze postupovat podle § 27 odstavec 3 bod c) zákona č. 40/2004 Sb., ale je nutné postupovat podle § 23 odstavec 7 písmeno b) zákona č. 137/2006 Sb., který je principálně shodný s citovaným ustanovením zákona č. 40/2004 Sb.

Bezplatná zápůjčka přístroje s podmínkou odběru spotřebního materiálu |  19.09.2007

Složitá přístrojová technika ve zdravotnictví umožňuje firmám zajistit si dlouhodobý odběr spotřebního materiálu pro daný přístroj bezplatnou zápůjčkou tohoto přístroje (např. analyzátory, odpařovače anestetik apod.). Smlouva o zápůjčce bývá běžně na dobu neurčitou a finanční plnění za období 4 let přesahuje hodnotu 2 mil. Kč (bez DPH).
Ve smlouvě o bezplatné zápůjčce není závazek nemocnice k odběru materiálu ve stanoveném množství a po stanovenou dobu, ale podmínka, že k provozu daného přístroje je nutné používat výhradně reagencie či jiný spotřební materiál dodávaný půjčitelem. Ve smlouvě o zápůjčce přístroje není zmínka o ceně „spotřebního materiálu“ a protože se nemění nelze tvrdit, že jsou do ní rozpuštěny náklady na zapůjčení přístroje.
Dotaz: Je tedy nutné pro zápůjčku přístroje a s tím související skutečnou dodávku spotřebního materiálu stanovit předpokládanou hodnotu a v případě, že bude nad 2 mil. Kč zajišťovat dodávky (předmětem veřejné zakázky dodávka spotřebního materiálu + zápůjčka přístroje) formou zadávacího řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., nebo je možné akceptovat uvedené zápůjčky přístrojů jako bezplatné, smluvně nesvázané s dodávkou spotřebního materiálu (tedy bez předpokládané hodnoty), přestože ve svém výsledku znamenají stejně dodávku „spotřebního materiálu“ po dobu zápůjčky přístroje a v rozsahu jeho používání?

Sama smlouva o zápůjčce, z níž pro zadavatele nevyplývá žádný finanční závazek (tedy neplatí půjčovné) není veřejnou zakázkou ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon). Pokud však v ujednáních této smlouvy je obsažen i závazek na odběr reagencií a spotřebního materiálu za úhradu (bez ohledu na to zda je uveden výslovně nebo skrytě vazbou na jednoho dodavatele), pak o veřejnou zakázku jde, protože za odběr spotřebního materiálu zadavatel platí. Z Vašeho dotaz jasně vyplývá vazba mezi zápůjčkou a dodávkou spotřebního materiálu a je zcela jednoznačné, že se jedná o veřejnou zakázku na dodávky, kde podle typu smlouvy (na dobu určitou nebo neurčitou) se stanoví předpokládaná hodnota podle statistických údajů o odběru spotřebního materiálu z minulých období.Uzavření smlouvy o zápůjčce, která by současně ukládala zadavateli povinnost odběru spotřebního materiálu bez výběrového řízení je znakem obcházením zákona.

Lhůta pro vyzvednutí zadávací dokumentace |  01.08.2007

Může si zadavatel určit dobu, po kterou si mohou uchazeči vyzvednout zadávací dokumentaci? Konkrétně se ujedná o Zjednodušené podlimitní řízení a zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl, že dokumentaci lze vyzvednout nejpozději do 15 dnů po dni odeslání výzvy k podání nabídek. Dle zákona § 48 by tato lhůta měla být nejpozději do 5 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek

Lhůty pro poskytování zadávací dokumentace definuje zákon v ustanovení § 48 odstavec 2. Jde o taxativní ustanovení, které zadavatel nemůže nijak omezit. Je možné, že tato vazba zůstala zachována i v případě podmínky zadavatele (nejsou známy data odeslání výzvy a data podání nabídek), ale jakékoliv zkrácení práva dodavatele na podání žádosti o zadávací dokumentaci by bylo závažným porušením zákona.

Bezodkladné vyloučení uchazeče |  04.07.2007

Zadavatel provedl výběrové řízení zjednodušeným podlimitním řízením, zadavatelem jmenovaná komise pro otevírání obálek , která byla zároveň komisí hodnotící vyloučila uchazeče pro nesplnění podmínek zadání. podle zákona č. 137/2006 Sb. §71 odst.10 říká , že zadavatel bezodkladně vyloučí uchazeče....... vyloučení bezodkladně písemně oznámí uchazeči . Co znamená pojem bezodkladně ?
Zadavatel = rada města její zasedání proběhne až za týden po zasedání komise je to bezodkladně ? Může vyloučit jen zadavatel? Nemůže jeho jménem činit komise? V § 74, odst. 1 se mimo jiné říká .......... činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona , platí že tyto úkony činí jménem zadavatele.

Hodnotící komise (popřípadě komise pro otevírání obálek s nabídkami) vyřazuje nabídku, nikoliv vylučuje uchazeče. Právo vyloučit uchazeče přísluší pouze zadavateli a toto právo, popřípadě povinnost, nemůže zadavatel přenést na jinou osobu (§ 151 odstavec 2 zákona – ten sice má na mysli jiný typ osoby, než je hodnotící komise, ale jasně vyplývá, že toto právo nemůže zadavatel delegovat jinam). Pokud se týká ustanovení § 74 odstavec 1, který definuje, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle zákona, činí je jménem zadavatele, má zákon na mysli jen takové úkony, které ze zákona přísluší hodnotící komisi (zejména vyjasnění nabídek, přizvání dodavatele na jednání komise apod.), v žádném případě nejde o vyloučení dodavatele. Pojem bezodkladně není zákonem blíže specifikován, ale neznamená ihned. Vyjadřuje takovou časovou lhůtu, která je nezbytná pro provedení všech úkonů vyplývajících z organizační struktury zadavatele popřípadě jiných právních předpisů. Znamená, že zadavatel nesmí bez objektivních důvodů oddalovat svoje rozhodnutí o vyloučení. Je-li tedy k vyloučení dodavatele potřebné rozhodnutí Rady města, pak lhůta od vyřazení nabídky do prvního jednání Rady (bez ohledu na to, kolik je to dnů) je nezbytná a pojem „bezodkladně“ ji zahrnuje.